První uhlí zde bylo vydobyto z hloubky 570 metrů ze stěny 230 311 provozované partou Antonína Niedoby. Od té doby vyjelo skipem na povrch již 122 milionů tun „černého zlata“.

Výstavba Dolu ČSM, patřící tehdejší těžební společnosti OKR, dnes OKD, byla zahájena už v roce 1958, ale trvalo deset let, než byly vytěženy první tuny uhlí z porubu ve 23. sloji na závodě Jih.

Pamětník Vladimír Špok vzpomíná, že tehdy u šachty prakticky neexistovala žádná infrastruktura pro zaměstnance. „Tehdy ještě nebyly žádné správní budovy, koupelny, šatny ani závodní jídelna. Celé zázemí bylo v dřevěných přízemních budovách, v nichž nám koupelář před vyfáráním zatopil v plechových kamnech. Fáračky jsme si sušili pod stropem na tyčích. Venku nebyly zpevněné plochy, jen rozbahněný povrch, takže jsme se po vyfárání ani nezouvali z holínek,“ vzpomíná Vladimír Špok, bývalý hlavní inženýr Dolu ČSM, který byl v pořadí 53. zaměstnancem dolu.

V době zahájení těžby pracovalo na šachtě, jíž se mezi pracovníky přezdívalo Gigant, 965 zaměstnanců. V prvním roce se vytěžilo 59 240 tun uhlí, což představovalo průměrnou denní těžbu 227 tun. Začátky rubání jsou spojeny s kolektivy hlavních předáků Antonína Niedoby, Bohuslava Papaly, Boleslava Hlisnikovského, Jana Chovanioka, Jana Svačka, Viktora Högra, Pavla Jirgla a Viléma Lisého.

„Zúčastnil jsem se i slavnostního zahájení těžby, které se konalo právě 19. prosince 1968 v tehdejším Kulturním domě Kovona Karviná. Při oslavě nám hrál orchestr Gustava Broma a zpívala Yvetta Simonová,“ popisuje Vladimír Špok slavnost, na niž tehdejší vedení podniku pozvalo spolu se zaměstnanci dolu také jejich manželky a manžely.

Už v roce 1971 hlásil Důl ČSM první milion tun a v roce 1981 zde havíři nakopali rekordních 2,8 milionu tun uhlí. Roční produkce se obvykle pohybovala mezi 2 a 2,5 milionu tun.

V současnosti má důl ČSM 3300 zaměstnanců, v letošním roce je předpoklad těžby asi 1 milion tun uhlí. Podle aktuálního plánu bude těžba na Dole ČSM pokračovat přibližně do poloviny roku 2026, kdy je v plánu celkem 3,6 milionu tun uhlí. Poté plánuje společnost OKD důl uzavřít.

Uzavření Dolu ČSM ale podle generálního ředitele OKD Romana Sikory nemusí znamenat konec značky OKD. „Nejprve bude zapotřebí provést technickou likvidaci dolu, a pokud to legislativa umožní, chceme být po ukončení těžby také připraveni na podnikání v oblasti výroby uhelných směsí a zelené energie,“ doplnil Sikora.

Důl ČSM ve zkratce

• jediný černouhelný důl v ČR

• hlubinný důl ve Stonavě v karvinském revíru v jižní části Hornoslezské uhelné pánve

• těžba probíhá v lokalitách ČSM - Sever a ČSM - Jih

• nejhlubší je vtažná jáma ČSM Sever s hloubkou 1104 metrů

• první vozy uhlí vyjely 19. prosince 1968 z hloubky 570 metrů

• první milion tun uhlí byl vytěžen v roce 1971

• rekordní produkce 2,8 milionu tun uhlí v roce 1981 (2 843 269 tun)

• celkem bylo dosud vydobyto 122 milionů tun uhlí

• v roce 1991 do dolu sfáral prezident Václav Havel, který se po skoku přes kůži stal i čestným členem cechu hornického

• v roce 1992 se v hloubce 903 metrů uskutečnila netradiční svatba: své „ano“ si řekli důlní elektromontér Jaroslav Matúš a prodavačka Dana Daňová; ženich oblékl černé a nevěsta bílé fáračky, které jim pro tuto příležitost nechali ušít zástupci dolu; za přítomnosti notářky byl podán návrh na 2 zápisy do Guinessovy knihy rekordů: svatba a hraní na housle na nejhlubším místě na světě

• v letech 2023 až 2026 má OKD v plánu vytěžit 3,6 milionu tun uhlí