Pane starosto, jak byste představil město Rychvald?
V každém případě bych se bránil označení satelit Ostravy. Já se v Rychvaldu narodil a vždy to byla obec, která se rozkládala mezi průmyslovými aglomeracemi, kde lidé bydleli a říkalo se jim „kovozemědělci“. Muž pracoval v továrně nebo na šachtě a žena byla doma s dětmi, případně se starala o hospodářství. Dodnes tu máme velkou část tzv. slezské zástavby, tedy rozsáhlé území, které má vesnický ráz. Nicméně faktem je, že časy se mění, a s tím i ráz tohoto města. Rychvald je v posledních letech velmi žádanou lokalitou pro bydlení, ročně se tu postaví 40 až 50 rodinných domů. To je opravdu hodně, v tomto zřejmě v okrese nemáme konkurenci.

To asi ne. Nicméně je jasné, že překotný růst počtu obyvatel s sebou časem přináší nejrůznější problémy. Potvrdíte mi to?
Máte bohužel pravdu. Praxe nám ukazuje, že to problémy přináší, například kvůli tomu, že se tu v minulosti zaspalo s rozvojem infrastruktury, zejména kanalizace. A také místní komunikace už nejsou vždy provozu nevyhovující.

Kolik má Rychvald aktuálně obyvatel?
Je to něco přes sedm a půl tisíce. Ročně ve městě přibývá 50 až 60 obyvatel. Už nám nestačí škola…

Čtvrtina roku 2021 je za námi, nicméně zkuste připomenout, jaké investice máte v letošním roce v plánu?
Tou zřejmě největší investicí, na kterou jsme získali dotaci, letos bude zahájení první etapy budování další větve kanalizace na ulici Husitská. Tedy ve vilové čtvrti naproti sídlišti směrem na Bohumín u firmy Alumont vlevo. Tím budeme mít na kanalizaci napojenou celou oblast ulic Husitská a Záblatská. Na dalších etapách se pracuje, ale letos to ještě nezačne. Také jsme už letos udělali nový chodník v Michálkovické a Orlovské ulici.
Žádnou vyloženě zásadní investici letos v plánu nemáme, ale připravujeme se na další roky. Dovolím si ale zmínit, že v loňském roce jsme zrekonstruovali prostory pro potřeby domu dětí a mládeže, který dnes sídlí v prostorách kulturního domu. Tím se uvolnilo místo ve škole, která potřebuje prostory. Navíc jsme nechali připravit projektovou dokumentaci na rozšíření školy o jeden přístavek pavilonu, protože my za chvíli opravdu nebudeme mít místo ve škole. Hotovou máme také rekonstrukci školní jídelny a kuchyně za zhruba 20 milionů korun.

Co dalšího máte letos ještě v plánu?
Nechali jsme zpracovat studii na přestavbu bývalé mazutové kotelny na sídlišti na sportovní halu. Rádi bychom využili formu dotace, jejíž podmínkou je blízkost školy, což je náš případ a mohli bychom tak halu využívat i pro účely školy, což se nám hodí. Pak máme v plánu ještě nějaké nové chodníky a opravy komunikací. Také se radnici občas vyčítá, že kašle na okrajové části a že by tam lidé chtěli třeba dětské hřiště, takže se tím zabýváme. A něco máme v plánu.

Už jsme o tom v úvodu mluvili, ale dovolím si k tomuto tématu vrátit: město je velmi atraktivní a hodně lidí tady chce stavět, což znamená další rodiny s dětmi a obecně růst obyvatel. Jak dlouho tento trend podle Vás ještě potrvá. Počítá územní plán Rychvaldu s dalším rozvojem po této stránce?
Potenciální obyvatele Rychvaldu asi zklamu, ale nepočítá. V červnu má zastupitelstvu schvalovat změny územního plánu, kam jsme nechali zapracovat, a to je hotová věc, že nejmenší možná plocha, kterou můžete pro stavbu rodinného domu koupit, je 800 metrů čtverečních. Důvod je ten, že tady developeři operují tak, že kupují třistametrové parcelky a staví na nich minidomky. A to nechceme!
Na radnici se už dostaly i žádosti o odkup obecních pozemků, ale nám je jasné, o co těm kupujícím jde, že jsou to developeři. Proto jsme to zamítli. Neprodáme nic! Fakt ne! Chceme zachovat venkovský ráz toho města, i proto bude parcela o výměře 800 metrů minimum. V příští změně územního plánu chceme pozemky, které jsou stavební a nezačne se na nich do pěti let stavět, úplně vyřadit ze stavebních pozemků. Nechceme, aby se zástavba rozšiřovala, naopak ji chceme omezit.