„Jsem přesvědčen o tom, že tento postup je nevhodný. Sníh totiž v případě, kdy dlouhodobě nesněží, zmizí sám. Jelikož ale padá ve více či méně pravidelných intervalech, jsme neustále nuceni brodit se v nasolené kašovité hmotě,“ domnívá se jeden z obyvatelů Českého Těšína Bronislav Kyjonka. Podle něj je to velmi nepříjemné nejen pro dospělého člověka, ale i pro malé děti, které mívají toto slané nadělení často až po kolena. Špatně se projíždí s kočárky a nelze použít saní či bobů.

„Nejhůř jsou na tom asi psi. My, lidé si ničíme pouze své boty, kdežto oni žádné nemají,“ dodal Kyjonka s tím, že by bylo dobré přehodnotit způsob zimní údržby a omezení posypu solí jen na nezbytné případy. Podle vedoucí odboru správy majetku Českého Těšína Karíny Benatzké má solení svá pro i proti. „Z tohoto důvodu jsme také nepřistoupili k solení plošnému, ale solíme jen místně. Použití soli bylo v minulosti konzultováno nejen s oddělením životního prostředí, ale především se Správou silnic Moravskoslezského kraje, která sůl užívá od nepaměti a má za sebou jistá prověřování škodlivosti solení. Výsledky testu neprokázaly škodlivost vůči životnímu prostředí,“ vysvětlila.

Přednostně se solí na dopravně důležitějších komunikacích a tam, kde projíždí autobusová doprava. Podle Kyjonky neustálé přesolování chodníků v posledních letech se také projevuje na městské zeleni. „Konkrétně v Polní ulici v městské části Svibice se nachází několik uhynulých stromů a další postupně usychají taky. Na sídlišti jako je Svibice je jistě obzvláště škoda každého stromu,“ myslí si. Výsledky testu ovšem podle odborníků neprokázaly škodlivost stromům až v takové míře.

„Obsah sodíku, který signalizuje změnu pH byl měřen v jehličí, které neopadává, a tudíž zde lze předpokládat jeho nejvyšší koncentraci, přesto zde nebyl zvýšen. Důkazem jsou i stále rodící jabloně podél těchto silnic,“ oponuje Benatzká. Stejně tak se provádí údržba solí i v jiných městech. Například v Bohumíně a Karviné se provádí údržba městských chodníků podle operačního plánu zimní údržby.

„Podle tohoto plánu jsou rozděleny ulice a chodníky na ty, na kterých se solí a na kterých se používá jen posypový materiál nebo které se jen pluží. Rozlišení vyplývá z vegetace a stromů, která v daném místě roste,“ vysvětlila tisková mluvčí Bohumína Lucie Balcarová. V Karviné se údržba solením provádí také jen místně. „My sami si vyrábíme zkrápěnou sůl, která je šetrnější a ekologičtější. Lidé se zbytečně obávají toho, že by sůl mohla zeleň poškodit,“ dodává ředitel technických služeb Karviná Josef Mertl.