Podle většiny by Česká republika měla přijímat emigranty pouze ze zemí s podobnou kulturou nebo z válkou postižených oblastí.

Proti přijímání uprchlíků jsou senátor Petr Vícha (ČSSD) a poslanec Ladislav Šincl (ČSSD). Senátor Radek Sušil (ČSSD) nesouhlasí s tzv. ekonomickou migrací. Naproti tomu však navrhuje přijímat například matky s dětmi. „Důležité je, abychom měli kontrolu nad tím, koho a kdy Česká republika přijme," míní Sušil.

Podle poslance Josefa Hájka (ANO) by do České republiky měli přicházet uprchlíci ze zemí s podobnou kulturou nebo náboženstvím. Konkrétně jmenoval například české krajany z Ukrajiny. Podobný názor zastává i poslanec Jan Sedláček (ANO).

„Utečence bychom měli přijmout, pokud skutečně potřebují pomoc," dodal Sedláček. Emigranty s kulturním zázemím podobným tomu českému by přijala také poslankyně Milada Halíková (bezp. za KSČM). Na počtu lidí, kteří by měli do Česka emigrovat, se dotazovaní poslanci a senátoři neshodují. Žádné uprchlíky u nás nechtějí Vícha a Šincl. Kvóty odmítá Sušil, který zdůraznil, že by Česká republika měla mít možnost rozhodnout se, koho přijme.

Hájek se domnívá, že počet uprchlíků musí být takový, aby nepřesahoval výši, na jakou jsou nastaveny kapacity. „V současné době můžeme uvažovat řádově o stovkách uprchlíků," popsal Hájek.

Podle Halíkové připadají v úvahu desítky utečenců. Sedláček tvrdí, že by počet uprchlíků neměl přesahovat možnosti, které má stát k dispozici.

V otázce zřízení azylového centra na Karvinsku se poslanci a senátoři rozdělili do dvou skupin. Mezi ty, kteří nesouhlasí se zavedením střediska pro uprchlíky v našem regionu, patří Vícha, Šincl a Sušil. „V našem regionu nejsou vhodná zařízení, která by odpovídala požadavkům," uvedl Sušil. S azylovým centrem souhlasí Halíková a Sedláček. „Ministerstvo vnitra rozhodlo o obnovení provozu zařízení ve Vyšných Lhotách. Toto centrum bylo již v minulosti využíváno k podobnému účelu," vysvětlil Hájek, který zároveň předpokládá, že obyvatelé budou akceptovat znovuobnovení tamního provozu.

JANA SOSNOVÁ