„Chceme zájemcům předvést přímo v praxi, jakým způsobem fungují nové digitální kamery stacionární i mobilní. Spousta špatně vidících lidí v republice ani neví, že něco takového existuje a že většině zrakově postižených na tyto pomůcky přispívá stát,“ vysvětlil Martin Vachalec z firmy HT Visual. Prvním krokem k získání moderní pomůcky je návštěva očního lékaře, který po prohlídce uzná, že tento člověk s postižením zraku by měl mít nárok na pomůcky.

„Dnešní doba nabízí nejen známé optické lupy, ale i digitální přístroje, které mohou nosit klidně v kabelce a kdekoliv je použít. Například při čtení jízdních řádů, v obchodě, když špatně vidí na cenovky, nebo u bankomatu. Dokonce s ním mohou klidně vypsat i složenky na poště. Výhodou je, že text tyto přístroje nezkreslí,“ dodává Vachalec. Manželé Krmáškovi z Těšína se zájmem sledovali prezentaci nových kamer. „Je to strašná krize, žít bez očí. Jsem křesťan a potřebuji vstřebávat i duchovní věci.

Manželka mi sice čte, ale i jí to zmáhá, přeci jen je jí 79 let,“ vysvětluje Jaroslav Krmášek, kterému zůstal zbytek zraku jen na pravém oku po prodělané mrtvičce před třemi roky. Jak předvádějící lektor vysvětlil, určitou aktivitu musí vyvinout sám postižený. „Pokud se slabozrací nespokojí s obyčejnou lupou, měli by kontaktovat některé neziskové organizace v kraji, které jim rádi pomůžou tyto nové pomůcky získat.“ Lidé s touto pomůckou mohou dokonce i pracovat. „Osobně jsem se setkal s lidmi, kteří díky této pokročilé elektronice i pracují. Buď píšou, nebo navlékají předměty. Jednoduše proto, že na to uvidí,“ tvrdí Vachalec.