Index kvality života 2019, který sestavila společnost Obce v datech ve spolupráci s poradenskou firmou Deloitte, poukazuje na podmínky života v 206 českých obcích. Nejhoršími místy pro život mezi více než dvěma stovkami obcí s rozšířenou působností jsou Orlová, Karviná a severočeský Most. Pátý od konce je Vítkov… Naopak nejlépe se podle Indexu kvality života, který sestavila společnost Deloitte, žije ve středočeských Říčanech, Praze a jihomoravských Hustopečích. Ostrava obsadila 164. místo.

Žebříček kvality života.

Je průzkum objektivní?

Index porovnává dostupná data ve všech 206 obcích s rozšířenou působností v Česku. Zahrnuje 29 parametrů, které vyjadřují úroveň zdraví, prostředí a dostupnosti zdravotní péče, podmínky pro práci, bydlení a vzdělávání, dostatečnost služeb a také vztahy mezi lidmi, například ve formě spolkového života. Analytici podle Deloitte obce subjektivně nehodnotí, pracují s využitím metodik OSN a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Jak vznikají výsledky Indexu kvality života?
Průzkum s názvem Index kvality života mapuje kvalitu života ve městech a srovnává je s jinými. Samotné výsledky se zpracovávají roboticky a vycházejí z databází a dat o nezaměstnanosti nebo například o počtu lékařských ordinací na daných místech. „Celý projekt vychází z robotického získávání dat, neoslovujeme tedy obce, ale čerpáme z registrů. Vytvořili jsme jej kvůli tomu, že nikdo nečerpá z dat, která jsou pravdivá. Prostřednictvím Indexu kvality života necílíme na poukazování na to, kdo je nejhorší, ale na nedostatky, které by se spoluprací a společnými silami daly zlepšit,“ doplnila Petra Konečná, projektová manažerka společnosti Deloitte, která průzkum iniciovala. Průzkum se má opakovat dále i v budoucích letech. (gs)

Sever Moravy a Slezsko nepatří podle těchto kritérií mezi kraje zaslíbené, o čemž svědčí i to, že většina měst se umístila převážně ve druhé polovině dvousetčlenného seznamu. Projekt byl spuštěn v loňském roce. „Letos je tak k dispozici vůbec první srovnání vývoje kvality života. A každý rok bude pro vedení obcí užitečným nástrojem a impulzem k pozitivním změnám,“ přeje si jednatel společnosti Obce v datech Jan Havránek.

Nejhůře dopadlo, stejně jako loni, Karvinsko. Všech pět velkých měst v okrese se umístilo v poslední čtvrtině žebříčku. Na úplně posledním místě je opět Orlová.

Více o Orlové

Některé tamní obyvatele tato skutečnost podnítila k vášnivým diskuzím, ozvalo se i vedení města. „Někdo vyhodnotil, že naše město je nejhorší k životu. Ale co z toho můžeme ovlivnit my? Už to, že nám poskytnou detailní data tohoto výzkumu, jen když si to zaplatíme, je pro mě signálem, že se tímto průzkumem nemáme dále zabývat,“ podotkl orlovský starosta Miroslav Chlubna.

Podle svých slov dělá pro dobro města maximum. „Orlová bohužel nemohla udělat více, než udělala, pro lůžkovou část nemocnice, pro zlepšení kvality ovzduší, které k nám jde z Polska, pro nízké uplatnění mladých vzdělaných lidí… Lidem bohužel příliš nepomohou ani evropské peníze pro hornickou krajinu. Tento projekt mi zkrátka připadá úsměvný a nezbývá nic jiného než se odstěhovat do Říčan,“ řekl orlovský starosta Miroslav Chlubna.

Výsledky zmíněného průzkumu, které Karviné přisoudily umístění na předposledním místě žebříčku, už loni „hnuly žlučí“ karvinskému primátorovi Janu Wolfovi.

Více o Karviné

„S umístěním zásadně nesouhlasím, tento průzkum nás velmi poškozuje. Čemu například nerozumím, jsou indexy, jejich hodnoty, a jak k nim zástupci ze společnosti Deloitte došli. Co se skrývá za veřejně dostupnými zdroji z internetu? Proč se nedotazují přímo obcí? Jak je možné, že indexy není možné prověřit skutečnými čísly, tj. počty lékařů, škol, nemocnic, a porovnat je tak s realitou a ostatním městy v okolí, a doložit tak zjevné nepravdy?“ ptá se primátor Karviné.

„Netvrdím, že Karviná je aspirantem na vítěze tohoto srovnání, máme tady mnoho problémů, kterých jsme si vědomi a které se do průzkumu promítají, ale určitě nejsme město, které je jedno z nejhorších k žití v naši zemi,“ dodal.

Bohumín skokanem regionu?

Bohumín, který se loni ocitl na 190. místě, je letos na místě 174., polepšil si tedy o rovných šestnáct příček zmiňovaného žebříčku. Starosta Bohumína Petr Vícha se zastal svého stranického kolegy z ČSSD a primátora „předposlední“ Karviné Jana Wolfa. A také on zpochybnil relevantnost průzkumu.

Více o Bohumínu

„Mohl bych jásat, že Bohumín v této anketě poskočil o 16 míst, a jsme tak skoro skokanem roku. Ale poctivě říkám, nic jsme pro to neudělali. Podobné ankety jsou nespravedlivé a velmi zavádějící. A ještě to zhoršuje pozice například Karviné a Orlové, které se mohou snažit, jak chtějí, ale s kritérii nic neudělají. Navrhl bych tedy přidat například kritérium nerostného bohatství. A to by byli v Karviné skokani roku, a jinde by spadli dolů. Ale tato absurdita jen ukazuje na nesmyslnost podobných anket,“ uvedl starosta Bohumína Petr Vícha.

Smutné zlepšení Vítkova

Až na páté pozici od konce se objevil Vítkov. Loni na tom byl ale ještě o dvě příčky hůře, dalo by se hovořit o Pyrrhově vítězství. Starosta Vítkova Pavel Smolka má k záležitosti výhrady.

Více o Vítkovu

„Z mého pohledu jsou data nedostatečná. Hodnocení rozhodně nepřeceňuji. Už k výsledkům, které byly zveřejněny loni, jsem měl jisté připomínky,“ uvedl Smolka s tím, že není samozřejmě nadšen umístěním ani formou, kterou jsou data zpracovávána. Situaci ale nakonec odlehčil. „Máme skvělé občany se smyslem pro humor. Situaci samozřejmě sledují, a tak už se na sociálních sítích objevily názory, že jsme si polepšili asi díky znovuotevřenému kinu a nově vzniklé provozovně kebabu na náměstí,“ uzavírá se smíchem starosta Pavel Smolka.

Jak se žije v Česku? Na Novojičínsku žádná sláva

Projekt Obce v datech letos porovnával kvalitu života v 206 obcích. Téměř všechna města na Novojičínsku se umístila až v druhé stovce. Nejlépe dopadl Frenštát pod Radhoštěm na 99. místě. Naopak nejhorší je podle žebříčku situace v Odrách, které obsadily 199. místo.

Nejúspěšněji z hodnocení měst na Novojičínsku vychází Frenštát.

Více o Frenštátu pod Radhoštěm

V rámci kraje mu přísluší druhé místo, první je Frýdlant nad Ostravicí. Nejlépe se městu daří v oblasti práce a vzdělání. Nadprůměrná je ve městě například nabídka pracovních příležitostí nebo kvalita středních škol. Dopravní sféra města naopak pokulhává kvůli špatně hodnocené silniční síti a vysokému počtu dopravních nehod.

Odry se na spodních příčkách octly kvůli špatné dostupnosti zdravotnických služeb na území obce.

Více o Odrách

Podprůměrný je zejména počet praktických a dětských lékařů. Na nevalném hodnocení se podepsala také nízká rozmanitost služeb a slabá kvalita středního vzdělání. Oproti ostatním obcím je v Odrách rovněž nízká průměrná délka života.

Bílovec se umístil na 111. místě.

Více o Bílovci

Podobně jako ve Frenštátu je v Bílovci nejlépe hodnocena práce a vzdělání. V měření kvality středních škol si město vysloužilo v rámci celé republiky páté místo. Dále je oceňován nadbytek pracovních příležitostí a dobrá silniční síť. Podprůměrná je ve městě dostupnost supermarketů. Mimořádně vysoký je počet dopravních nehod, kterých je v Bílovci vůbec nejvíc z celého kraje.

Nový Jičín obsadil 113. příčku.

Více o Novém Jičíně

Nejlépe byla hodnocena oblast zdravotnictví, která je podle žebříčku dokonce nejlepší v Moravskoslezském kraji. Za vysoké umístění může nadprůměrná dostupnost dětských lékařů a blízkost nemocnice. Ve většině kritérií se město drží středu. Velmi podprůměrná je například železniční dostupnost města. Špatné hodnocení si vysloužila i kvalita ovzduší, což platí pro většinu kraje.

Kopřivnice si v žebříčku vybojovala 178. místo.

Více o Kopřivnici

Špatně město pochodilo zejména v oblasti vztahů a služeb. Podprůměrná je například dostupnost bankomatů, sounáležitost obyvatel či zájem o volby. Zajímavostí je, že si Kopřivnice drží v rámci celého kraje prvenství v průměrné délce života.