Jak dále uvedla tisková mluvčí ostravské zoo Šárka Kalousková ipřes operativní zásah přivolaného veterinárního lékaře se stav sloního samečka nadále zhoršoval. Mládě ztrácelo rovnováhu, těžce dýchalo.

Sloní sameček se v Ostravě narodil 11. března 2011 jako první mládě slona v historii československých zoologických zahrad. Jeho odchov provázela od samého počátku celá řada komplikací.

Narodil se zřejmě předčasně

"Navíc se narodil velmi pravděpodobně předčasně," uvedl k smutné události Petr Čolas, ředitel ostravské zoo. "Usuzujeme na to ne ani tak z důvodu samotné délky březosti, ta byla v podstatě na spodní hranici normy pro slony indické,ale z jeho chování od samotného počátku až vlastně do poslední chvíle života."


*Sloní sameček při dokrmování. Foto: Pavel Vlček,ZOO Ostrava

Zejména při srovnání s mladou samičkou, která se v Zoo Ostrava narodila o více než měsíc později zkušené a větší matce dne 12.4.2011 po 664 dnech březosti, byl rozdíl úplně markantní. Samička se narodila odhadem o cca. nejméně 30 kg těžší než sameček. Její přesná váha není známa, protože nebyla doposud nikdy zvážena.

"Připodobnili bychom problémy malého samečka ke všemu, co je spojeno s předčasně narozeným dítětem. Měl velmi nízkou porodní váhu a od samého počátku nešlo teoreticky vyloučit ani třeba nějakou vrozenou vadu či jiné problémy spojené s jeho předčasným příchodem na svět. Aniž bychom se chtěli pouštět do jakýchkoli spekulací, je velmi pravděpodobné, že kdyby se narodil ve volné přírodě, přežil by od narození jen několik hodin, možná několik dní," uvedl dále Petr Čolas.

Příběh ostravského sloního samečka byl od počátku ojedinělý

"Je nutno velmi, velmi důrazně vyzdvihnout úlohu ošetřovatelů, veterináře a dalších pracovníků ostravské zoologické zahrady, kteří dnem i nocí trávili čas u slonů a snažili se malého samečka udržet při životě. Neustále konzultovali možné postupy s kolegy ze zahraničních zoologických zahrad i dalších míst, kde mají zkušenosti s odchovem slůňat i s dokrmováním speciální náhražkou sloního mléka," řekl na adresu pracovníků ostravské zoo její ředitel a s tím, že případ ostravské zoo byl od samého počátku velmi ojedinělý.

V ostatních zoo, kde se mládě narodilo předčasně, většinou do několika dnů uhynulo. Pokud bylo dostatečně silné a nebylo zpočátku krmeno vlastní matkou, dokrmovali mládě zpravidla krátkou dobu náhražkou sloního mléka. Mládě pak většinou, po nějaké době, začalo samo opět pít dostatečné množství mléka od své matky.


*Slůňata se sloními matkami před několika dny. Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

"V Ostravě tomu tak bohužel nebylo a proto jsme museli postupovat jinak a mládě dokrmovat mléčnou náhražkou průběžně po celou dobu.To že sameček v Ostravě doslova bojoval o svůj život a nakonec proti všem předpokladům dokázal přežít téměř dva měsíce, má obrovský význam pro budoucnost. Nejsme všemocní a ani se o to nechceme snažit. Příroda je silnější než my, a tak i když svůj boj o život toto slůně nakonec nevyhrálo a měsíce (roky) práce ošetřovatelů a dalších pracovníků ostravské zoo se v tuto chvíli zdají zbytečné a zmarněné, není tomu tak ani náhodou," dodal na závěr Petr Čolas.

VÍCE V SOBOTNÍM VYDÁNÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO DENÍKU.

Související články:Slonici Vishesh rostl zub. Bránily jí bolesti v kojení?

Chov slonů v ostravské zoo