Tento extrémní přísun obyvatelstva byl zapříčiněn obdobím nebývalého průmyslového rozmachu na Karvinsku v 2. polovině minulého století.

Poté, co se na počtu obyvatel regionu, především pak zdejších menších vesnic, podepsala druhá světová válka a poválečný odsun části lidí, přilákala možnost pracovat za atraktivní mzdu v dolech či fabrikách na Karvinsko desetitisíce občanů. A to i přes těžké pracovní podmínky.

Největší populační exploze nastala v sedmdesátých letech, kdy se každý rok mezi lety 1972 až 1978 rodily doslova tisíce dětí.

Následný útlum těžkého průmyslu po roce 1989 však zapříčinil druhou vlnu vylidňování, kterou region pociťuje dodnes.

Za jednou z nejsilnějších migračních ztrát v celém Česku stojí podle sociologů zdejší nedostatek pracovních míst, znečištěné prostředí či výkyvy v porodnosti a úmrtnosti obyvatel.

Například jen samotná Karviná, kde v loňském roce žilo necelých 55 tisíc lidí, tak za posledních 40 let přišla o více než čtvrtinu obyvatel.

Výjimkou není ani Havířov, kde v posledních letech ubývá v průměru tisícovka občanů ročně. To je z velké části dáno počtem úmrtí, neboť nejmladší město republiky stárne. Dílem za tím stojí i vystěhovávání především mladších lidí za prací.

Odlišná situace než ve městech Karvinska panuje v okolních obcích, ve kterých počet obyvatel naopak stoupá.

„Za ta léta, co jsem na radnici, nám každoročně přibývá obyvatel. Rychvald je zajímavý například i pro lidi z Ostravy. Vracejí se nám ale i rodáci, kteří dlouho žili například v Orlové,“ uvedla před časem starostka Rychvaldu Šárka Kapková.

Petrovice stahují obyvatele Karviné, Dolní Lutyně zase Orlové nebo Bohumínu.

„Není to nic neobvyklého. Lidé se vracejí blíže k přírodě, chtějí více prostoru, často se také vracejí takříkajíc ke kořenům. V některých regionech už ale vidíme i zpětnou tendenci. Že po vlně odchodů z měst, se do nich lidé zase vracejí, za větším kulturním vyžitím, snadnější dostupností, někdy také zjistí, že život na baráku není tak snadný a idylický, jak si mysleli. Uvidíme, jak to bude vypadat na Karvinsku za pár let,“ okomentovala pak situaci jedna z havířovských psycholožek

Jen pro představu uvádíme, že například ve zmiňovaném Rychvaldě v roce 1869 žilo 1 869 lidí, v roce 1950 už to bylo 5 963 lidí a v roce 2017 pak 7 309 obyvatel.

Vizualizace možné podoby interiéru nádražní haly železniční stanice v Havířově.
Lidé se přou o budoucím využití nádražní haly