„Hej, humáč. Včera mi dal tříďa basu z čejáku, tak mám docela déčka, co bude, až to zjistí doma. Tatík mi dá asi dělo,“ říká odhadem asi patnáctiletý chlapec svému spolužákovi.

„Jo no, je to psycho. Nezajdeme do hospy na kolouška, mám ještě nějaké love,“ zatváří se chápavě druhý chlapec. I takový rozhovor můžete uslyšet v některé z ostravských tramvají. Mladí lidé si vytvářejí svůj slovník, který je pro okolí často nesrozumitelný.

Nová slova

„Déčka? To jsou deprese, dělo facka a koloušek vychlazená kofola,“ vysvětluje dvanáctiletá Lucie ze Základní školy Matiční. „Hodně používáme třeba taky megamoc nebo krutý, to je bomba, to je mazec nebo mocinky. Jo a taky místo miluji tě‛říkáme lásinkuji,“ vyjmenovává dívka.

Její stejně stará spolužačka Markéta dodává: „Já třeba často používám hotovson, když jsem unavená, nebo kekel, jako že je něco hnusné,“ vysvětluje dívka.

„V poslední době mí studenti často používají slovo hustý. Je zajímavé, že se tento výraz uchytil ve tvaru z obecné češtiny, proti regionálním zvyklostem. V našem kraji by měli správně použít huste,“ říká Jan Netolička, učitel češtiny a zástupce ředitele Wichterlova gymnázia v Ostravě.

„Hodně se také mezi mladými pojmy vžil pojem emo. Původně jde o označení skupiny lidí, kteří vyznávají určitý životní styl. Často ho ale mladí používají v jiném kontextu, a to když je člověk divný nebo se jim nějak nezdá,“ vysvětlil Netolička.

Při vymýšlení nových slov mladé lidi často ovlivňuje všudypřítomná angličtina. „Když se mi něco nepovede, nebo v něčem udělám chybu, používáme se spolužáky slovíčko fail. Je to z angličtiny a znamená to něco jako selhat,“ popisuje osmnáctiletý Tomáš Vrhel z Matičního gymnázia.

Generační šifry

„Tyto jazykové prostředky, které mladí lidé užívají, slouží k jazykové aktualizaci. Tím, jak se mezi sebou baví, se snaží být zajímaví, snaží se na sebe upozornit a zaujmout své vrstevníky. Navíc se také chtějí svým slovníkem, ale také tím, jak píší, odlišovat od střední a starší generace. Zkrátka chtějí mluvit a psát jinak než třeba jejich rodiče,“ vysvětlila Diana Svobodová z katedry českého jazyka Ostravské univerzity v Ostravě.

Dodala, že třeba v textových zprávách používají děti a mladí lidé často zkratky, které vlastně fungují jako šifra. Jiné generace jim totiž nerozumí.

„Když mi moje patnáctiletá dcera na mé výtky odpověděla ‚Dýchej, matko, dýchej!‛, tak jsem na chvilku ztratila řeč. Nevěděla jsem, jestli se smát, nebo být naštvaná. Ale co s tím? Každá generace má svůj styl a tahle mluva k mládí prostě patří,“ myslí si čtyřicetiletá Hana Tameová z Ostravy.

SLOVNÍČEK

Mocinky – hodně
To dám – to zvládnu
Borka – holka
Humáč – odporná věc
Mazec – nářez
Komp – počítač
Hotovson – být vyřízený
Mít haldy – mít halucinace
Slovník chatovacích zkratek

Jj – jo, jo, význam souhlasu
Atp – a tak podobně
Thx – děkuji (z anglického Thanks)
Brb – jsem hned zpět (z anglického Be Right Back)
Lol – hlasitě se směji ( z anglického Laughing out loud)
Btw – mimochodem (z anglického By The Way)
Omg – O můj bože (z anglického Oh my God)
Atm – právě teď (z anglického At the moment)
POSTŘEH IVY HAVLÍČKOVÉ:Trojovatka a mladá generace

Čeština je pro dnešní mladou generaci zbytečně složitá. A tím nemyslím jen záludnosti pravopisu, do kterého na základních školách žáci pomalu pronikají. Spíše mám na mysli jejich snahu najít pro některé situace či věci svá srozumitelná pojmenování.

Vidím to už u své pětileté dcery. I ta vymýšlí pro některé složité výrazy jednodušší verze. A nejde jen o zkomoleniny, které běžně děti používají, protože se jim dobře vyslovují. Vymyslela totiž například nový výraz pro křižovatku ve tvaru T. Tento komplikovaný obrat nahradila jednoduchým slovem trojovatka.

Podle mě je to geniální. Možná, že vymyslí další nová slova pro ta, která čeština složitě opisuje. Nový výraz by si zasloužil třeba mužský protějšek obvyklé hlavní sestry. V jedné nemocnici ho prý trochu vznešeně nazývají náměstkem pro ošetřovatelskou péči. Uvidím, jak si s tím poradí.