Roubal proslul svými stížnostmi i vynálezem ponorky nepotřebující žádný pohon. Zemřel 29. června 2015 v Karvinské hornické nemocnici ve věku 64 let. Dozorci téhož dne v 8.30 hodin při obchůzce zjistili, že se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil.

Do věznice byla okamžitě přivolána rychlá záchranná služba. Její lékař nařídil převoz do hornické nemocnice. Následovala hospitalizace na jednotce intenzivní péče interního oddělení. V 19.30 hodin lékaři konstatovali smrt.

Pohřeb

Vzhledem k tomu, že Roubal neudržoval žádné kontakty s příbuznými a nikdo neprojevil zájem o převzetí těla, jeho pohřeb zajišťoval a také hradil Magistrát města Karviné. Roubal byl spálen a jeho popel rozptýlen na rozptylové loučce na hřbitově v Karviné-Ráji.

Roubala stihl doživotní trest za pět prokázaných vražd. Po odsouzení vystřídal několik věznic, objevil se v žaláři na Mírově, ve Valdicích a na závěr v Karviné, kde na něj vzpomínají jako na nevyzpytatelného a sebestředného potížistu. Vzhledem k doživotnímu trestu byl umístěn v oddělení se zesíleným stavebně technických zabezpečením, které mělo kapacitu pouhých osmi míst. V cele pobýval sám a stýkat se mohl jen s omezeným počtem odsouzených.

Narcis

„Byl sebestředný, nesebekritický, nesnášenlivý vůči jiným odsouzeným, při vyžádaných pohovorech se zpravidla jednalo jen o monolog z jeho strany, neuznával jiné než své vlastní argumenty. Pokud nebylo vyhověno jeho požadavkům, obratem podával stížnosti a žaloby,“ uvedla mluvčí Věznice Karviná Eva Loučková.

Často také žádal o rozhovory se zástupci věznice. Chtěl například diskutovat o množství betakarotenu v dýních a melounech, o nezbytnosti provedení testu na lymskou boreliózu či provedení genetického testu na leidenskou mutaci.

Vynálezce

Roubal si vězeňský čas krátil vymýšlením různých vynálezů, dle jeho názorů smysluplných a lidstvu prospěšných. Vynalezl například ponorku, která by nepotřebovala žádný pohon.

Karvinská věznice a hřbitov:

Fotogalerie: Karvinská věznice a rozptylová loučka

Na Roubalovu ponorku před časem na svém YouTube kanálu vzpomínal doživotně odsouzený a později omilostněný Jiří Kajínek.

„Váňa Roubal byl zvláštní člověk. Byl to fantasta. Vymyslel si ponorku. Ukazoval mi nákresy. Říkal, že ta ponorka bude samostatná a soběstačná,“ řekl Kajínek s tím, že v ponorce bylo skladiště a místo pro kozy, prasata, slepice a králíky. Roubal byl prý přesvědčený, že až se dostane na svobodu, bude brázdit oceány. „Byla to fantasmagorie. A já mu vysvětloval, proč to nepůjde,“ prohlásil Kajínek.

Co všechno žádal
Roubal proslul neuvěřitelným množstvím požadavků. Zde je krátký výběr toho, co chtěl:

- zvukové ovládání stropního světla v cele

- hokejové chrániče nohou, aby se při pohybu po cele nezranil o nábytek

- osobního lékaře

- osobní váhu v cele

- instalaci „chůvičky“ a ionizátoru do cely

- po provozovateli kantýny požadoval zajištění černé ředkve, aby mohl užívat její šťávu na detoxikaci.

- zajištění dvou kusů dřevotřískových desek a nářadí, aby si mohl zabezpečit skříňku na osobní věci proti vniknutí

- aby při všech pohovorech s vězeňským personálem byl přítomen jeho právní zástupce. To advokát z logistických a časových důvodů odmítl