Fenka Bugi porodila až takto neuvěřitelný počet psíků, malí bulíci se ale mají čile ke světu a pomalu se připravují na nové pány.

„Samotné nás to překvapilo, ale už nyní máme zadanou takřka polovinu štěňátek, další zájemce rádi uvítáme,“ říká Richard Skupieň, který se nyní takřka nezastaví.

Sympatická štěňata žádají své a každý den je s nimi spousty práce.

„Musím říct, že většina toho leží na mé manželce Lindě. Já chodím do práce, manželka ráno odvede staršího syna do školky, pak je s mladším doma a čeká ji také úklid kolem štěňátek, jejich přikrmování a další potřebné úkony,“ popisuje každodenní povinnosti Richard Skupieň.

American bully je mladé plemeno, které se stále rozvíjí a dělí se na několik typů podle velikosti. Povahou je pak totožné s americkým pitbulteriérem.

„Naši psi jsou typu standart. Původně jsem chtěl klasického amerického pita, už dříve jsem jednoho měl. Když jsem se pak jel podívat na naši fenku, zjistil jsem na místě, že jde o toto plemeno a rozhodl jsem se pro něj,“ vysvětluje dále bohumínský chovatel.

Stejně jako klasický americký pitbulteriér, ani american bully není uznán světovými psími federacemi. Jde ovšem o čistokrevné psy, ti bohumínští budou mít dokonce dva rodokmeny. Jeden v americké verzi, tedy ze země původu plemene, jeden bude platný pro Česko.

„Ano, jde o plemeno vyšlechtěné pro boj, mělo by v sobě mít tzv. game, tedy chuť sportovat a mít dominantní postavení mezi ostatními psy. Jinak je to ale společenský a přátelský pes a jestli někdo říká, že tyto plemena jsou agresivní, měl asi špatné zkušenosti s nějakým špatně vychovaným či psychicky narušeným jedincem, což se ale může stát u každého jiného plemene,“ zamýšlí se bohumínský chovatel nad někdy až divokou pověstí plemen typu bull.

„Vždyť sám mám dvě malé děti, které občas dokáží každé zvíře i trochu pozlobit. Za celou dobu jsem viděl, že Bugi se po synech dvakrát přísně ohlédla, to ale byly nestřežené okamžiky, kdy ji strkali prstíky do očí nebo do uší. Jinak je to náš kamarád, kterého jsem vychovával v přátelském duchu a k rodině zkrátka patří,“ dodává Richard Skupieň, který už nyní zvažuje, že počet domácích psíků se rozroste a jedna až dvě fenky z nečekaně početného vrhu zůstanou u nich doma jako další členové rodiny.