Děti z polské školy z Karvinska v češtině excelují. S matematikou trochu zápasí

Zdejší školáci mají češtinu jako druhý jazyk, ale učí se ji až od druhé třídy. Přesto u přijímacích zkoušek jsou mezi nejlepšími. Proč?

Horníky v Dole ČSM zasypala hornina, jednoho zraněného transportoval vrtulník

Karvinsko

Ředitelka školy Monika Plášková jako vystudovaná jazykovědkyně je toho názoru, že je to právě tím, že děti mluví od malička dvěma jazyky. „Vícejazyčné školy všeobecně jsou pro děti prospěšné. Odborníci se shodují v tom, že paralelní výuka dvou jazyků ve škole posiluje rozvoj mozku, myšlení. Přispívá k tomu, že mozek funguje trošku jinak. Naše děti ve škole mluví krásně polsky bez přízvuku, ale i krásně česky, a mezi sebou navíc nářečím, po našymu. Mají tu unikátní výhodu, že dokážou přirozeně přepínat mezi češtinou a polštinou,“ myslí si ředitelka školy.

Pro dokreslení situace, v jakých podmínkách zdejší učitelé s dětmi pracují, nutno říci, že ve třídách je méně dětí než bývá obvyklé. V deváté třídě je osm žáků, průměrný počet školáků ve třídě je 11. Devět tříd navštěvuje přesně 100 žáků, 35 je předškoláků.

play_fill

VIDEO: Důl 9. květen pomalu mizí. Nahradí ho nový logistický areál

Karvinsko

Podle učitelky českého jazyka Ireny Gregové si děti z jejich školy vedou v češtině dobře i proto, že tento jazyk potřebují v každodenní komunikaci, když žijí v českém prostředí. „Většina dětí se hlásí na střední školy, a proto musí češtinu dobře ovládat, protože z polských škol je v Česku, konkrétně tedy na Karvinsku, jen polské gymnázium v Českém Těšíně a jednu smíšenou česko-polskou třídu má Obchodní akademie v Českém Těšíně,“ vysvětluje Gregová.

Kurzy před přijímačkami: driluje se hlavně matematika

Je pár týdnů do letošních přijímacích zkoušek na střední školy a reportér Deníku proto zavítal na hodinu přípravného kurzy právě z češtiny. Kromě toho se žáci devátých tříd před přijímačkami zdokonalují také v matematice i v polštině. V té jsou si, podle ředitelky, zdejší žáci nejjistější, zato nejvíce se obávají matematiky. I proto je největší zájem o přípravu právě z tohoto předmětu.

play_fill

Muž v Karviné měl být obětí ďábelské „svíčkové“ vraždy. Zachránil ho pervitin

Krimi

V češtině učitel s žáky hodně pracuje s pravopisem, gramatikou, kterou si pomocí on-line programů mohou děti procvičovat i doma. „Pokud jde o literaturu, zkušenost mám takovou, že tu mají děti rády, a to proto, že hodiny bývají založeny na dialogu a na tom, že hodně diskutujeme, což děti baví,“ říká učitelka češtiny Irena Gregová.

A jak doučovací hodiny berou sami žáci? Izabela Badura, stejně jako většina jejich spolužáků, mluví s kamarády místním nářečím – „po našymu“. Tvrdí ale, že čeština pro ni není složitá. „Z češtiny mám jedničku, ale i tak jsem se přihlásila na přípravný kurz, abych byla na přijímací zkoušky dobře připravená. Věřím, že je zvládnu,“ říká dívka, která si podala přihlášku na Polské gymnázium im. Juliusza Słowackiego v Českém Těšíně.

K TÉMATU

Ze statistik, jež má Deník k dispozici, vyplývá, že děti ze Základní školy s polským jazykem vyučovacím v Horní Suché si nejlépe počínají při řešení testů v oblasti skladby (jejich úspěšnost je nad osmdesát procent), komunikace a slohu (těsně nad sedmdesát procent) a porozumění textu (šestašedesát procent) v češtině. V matematice pak zvládají úkoly v okruhu zaměřeném na číslo a početní operací, dělitelnost (téměř osmdesát procent). Zato u lineárních rovnic a soustav rovnic se tamní žáci nevypořádali tak dobře: úspěšnost byla jen něco přes sedmadvacet procent. Problémy jim dělají poměry, mapy a práce s proměnnou.