K výbuchu došlo zhruba 800 metrů pod zemí. V té době na zasaženém pracovišti bylo 23 horníků. Přežili jen ti, kteří byli ve větší vzdálenosti od místa exploze. Přeživší byli otřeseni, pohmožděni a popáleni. 

Vše o důlním neštěstí z 20. 12. 2018 v Dole ČSM ve Stonavě

Z třinácti zemřelých bylo 12 Poláků a jeden Čech. V první fázi, před hermetickým uzavřením hořícího důlního prostoru, se záchranářům podařilo vyprostit čtyři těla zemřelých horníků. Dalších devět muselo v dole zůstat. 

Hráze mohly být otevřeny až po uhašení ohně a ochlazení celého prostoru. Izolováno bylo celkem 4800 metrů důlních děl.

Zdroj: Youtube

Teprve v dubnu 2019 mohli do prostoru opět vstoupit báňští záchranáři a vyšetřovatelé, kteří měli za úkol zjistit, co bylo příčinou nehody a zda za ni někdo ponese přímou odpovědnost. 

Neštěstí v Dole ČSM je největší důlní tragédie v Česku za posledních 30 let. Při loňském výročí smutné události byl obětem odhalen památník v podobě obří žulové slzy - VÍCE ZDE.

DALŠÍ VELKÁ DŮLNÍ NEŠTĚSTÍ NA KARVINSKU: 

Požár na Dole Dukla si vyžádal 108 obětí

Největší důlní tragédie v poválečném Československu, která poznamenala život více než stovky rodin na území tehdejšího Československa, se stala v pátek 7. července 1961. V podzemí Dolu Dukla nedaleko Havířova zemřelo následkem požáru 108 horníků.

Připomenutí této katastrofy, která pamětníkům nikdy nevymizí z paměti, přináší i film režiséra Davida Ondříčka. Film je postaven na příběhu revírníka Milana Šlachty, kterého hraje Marek Taclík, jehož ženu ztvárnila Martha Issová. Jejich osmnáctiletý syn Petr čeká se stejně starou dívkou dítě. Aby získal byt a zajistil svou rodinu, nastupuje do stejného dolu jako otec. A zanedlouho přichází pátek 7. července 1961…

Od tragédie v dolech hraběte Larische uplynulo 126 let
 
"Dnešní noci došlo k explozi na dolech hraběte Larische v Karviné. Jeden inženýr, jeden šichtmistr, dva dozorci, dva nadhavíři a asi sto padesát horníků je usmrcených. Doly hoří, ventilátory jsou zničeny, proto není možné vyprošťovat mrtvá těla.“

Stručný telegram, odeslaný z Karviné dne 15. června 1894 v půl desáté ráno, byl adresován zemské správě v Opavě. Příčina důlní tragedie na jámách Františka a Jan vzbudila nevídaný veřejný zájem. Dramatický příběh se stal námětem pro písňovou i literární tvorbu, byť většinou spíše bulvárního charakteru.

Tragickou nehodu dodnes připomíná několik památných míst, nacházejících se v části Karviná-Doly. Na katolickém hřbitově naproti kostela sv. Petra z Alkantary je památník s vypsanými jmény všech obětí. 

V Dole Barbora zemřelo při výbuchu 30 horníků

Je to už dlouhých třicet let. Krátce po 16. hodině toho dne zaznamenaly měřící přístroje na dispečinku Dolu 1. máj (později se dolu vrátilo starší jméno Barbora - pozn. red.) zvýšený obsah oxidu uhelnatého ve výdušných větrných proudech. Při otřesu a jím vyvolané tlakové vlně tehdy zemřelo 27 horníků a následně tři záchranáři. V té době bylo v podzemí 245 pracovníků, z nichž ale 32 nevyfáralo na povrch.

Výbuch na Lazích připravil o život 92 horníků, od neštěstí uplynulo 101 let

Dvaadevadesát lidských životů a řadu zraněných si vyžádalo důlní neštěstí, které způsobil výbuch metanu a uhelného prachu na Nové jámě v Orlové-Lazích 20. května 1919.

Přestože detonace zatřásla celým podzemím, na povrchu těžní jámy nikdo nic nezpozoroval. Až po delší době začal z podzemí vycházet černý kouř. Na povrch bylo vyvezeno jen 32 obětí, protože důlní požár, který dokonal dílo zkázy, si vynutil uzavření celé postižené části dolu.

V současné době se řeší útlum těžby na Karvinsku. V tuto chvíli platí termín stanovený vládním usnesením pro útlum Dolů Darkov a ČSA. Ten začne k 1. březnu 2021. Konkrétní termín, kdy má jít do útlumu Důl ČSM, zatím stanoven nebyl.

Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043…