Podle něj byla loňská spotřeba vody ve srovnání s rokem 1991 na úrovni pětapadesáti procent. „Ze dvou třetin se na úbytku spotřebované vody podílejí nižší nároky průmyslu, z jedné třetiny pak domácností. V případě domácností je nižší spotřeba už způsobena nejen šetřením, ale také jejich modernějším vybavením. Například myčky, vodovodní baterie či splachovače − to vše výrazně snižuje spotřebu vody v domácnostech,“ vysvětlil Kyncl.

Prim ve spotřebě drží Ostravsko a Karvinsko

Podle něj se významně liší i spotřeba pitné vody v domácnostech podle okresů. „Například na Karvinsku je spotřeba vody na obyvatele a den na úrovni 103 litrů, na Frýdecko-Místecku je to třiaosmdesát litrů, Novojičínsku sedmaosmdesát litrů a Opavsku dvaadevadesát litrů,“ upřesnil šéf SmVaK. Kromě čtyř okresů našeho kraje dodávají Severomoravské vodovody pitnou vodu i do sousedního Polska, konkrétně do Kaczyc, části obce Zebrzydowice.

Zatímco v rámci SmVaK klesla ve srovnání let 2009 a 2010 spotřeba vody o dvě procenta, v případě Ostravských vodáren a kanalizací činil pokles 3,4 procenta. „Současná spotřeba pitné vody na obyvatele Ostravy je zhruba 104 litrů denně. Ještě v roce 2000 to bylo 134 litrů. Poklesy spotřeby předpokládáme i v dalších letech. A to nejen u průmyslových podniků, ale také u domácností. K tomuto trendu přispívá vývoj ekonomické situace v kraji a pokračující pokles obyvatel v Ostravě,“ odpověděl generální ředitel Ostravských vodáren a kanalizací (OVaK) Petr Konečný.

„V poslední době se často mluví o obrovském růstu městské populace v rozvojových zemích, kde ve městech přibývá každý měsíc pět milionů obyvatel. Občas si říkám, že by se takové tempo růstu populace mohlo aspoň pár dní projevit i v Ostravě,“ dodal s mírnou nadsázkou Konečný na tiskové konferenci, kterou u příležitosti Světového dne vody uspořádali severomoravské vodovody, ostravské vodárny a Povodí Odry.

K tématu - kvalita vody

Podle Kyncla vodohospodáři věnují velkou pozornost i kvalitě vody. „U pitné vody sledujeme při kompletních rozborech dvaašedesát ukazatelů. Navíc provádíme pravidelně například i radiologické rozbory vody, které nám stanovuje atomový zákon. Voda, která teče našim zákazníkům z kohoutků, snese určitě srovnání i s vyspělou Evropou, mnohdy jsou naše kritéria i přísnější,“ doplnil Kyncl.

Podle něj se kvalita pitné vody zlepšuje postupně v posledních patnácti až dvaceti letech. Pro uživatele je důležité, aby voda splňovala přísné požadavky i na chuť.

„I to se nám daří. Díky vodní nádrži Slezská Harta se například stabilizovala teplota vody v přehradě Kružberk, která slouží jako zásobník pitné vody. Dříve, hlavně v létě, se stávalo, že lidem z vodovodu tekla voda o teplotě patnáct stupňů Celsia. V současnosti už i v létě její teplota dosahuje maximálně osmi až devíti stupňů Celsia,“ dodal Kyncl.

A jak se podle něj dá poznat kvalitní voda?

„Hodně mi napoví, jak vypadá v čisté sklenici. Musí být samozřejmě průzračná a správně vychlazená. A také musí mít jiskru,“ prozradil svůj recept šéf severomoravských vodovodů, podle nějž je současná pitná voda na srovnatelné úrovni s podzemní vodou.