Karviná, Třinec – I přesto, že má mnohaletou tradici, mezi veřejností se o něm příliš neví. Řeč je o letním táboře karvinské římskokatolické farnosti, který letos v červenci proběhl v malebné přírodě třinecké městské části Guty.

(Ne)tradiční program

Podle organizátorů se přitom, stejně jako běžné tábory, zaměřuje hlavně na hry a zábavu, vedle toho si však všímá i duchovního rozměru života.

„Náš tábor má takovou, řekla bych, rodinnou atmosféru. Mezi svěřenci byste našli děti farníků z Karviné a okolí i třeba jejich kamarády ze školy. Máme tady i děti, které do kostela normálně nechodí. Samozřejmě že jejich zapojení se do některých činností je čistě dobrovolné, můžu ale říct, že všechny bez rozdílu jsou v otázkách víry nesmírně zvídavé a mnohdy nás svými znalostmi i překvapí,“ vysvětluje hlavní vedoucí Kristyna Karolczyková z karvinské farní obce, která měla letos spolu s dalšími šesti pomocníky na starost celkem 28 dětí ve věku od sedmi do patnácti let.

„Samotný program se od běžného typu tábora tolik neliší. Pouštíme se do nejrůznějších her, aktivit v přírodě, sportů, soutěží či výletů. Zároveň se však snažíme soustředit i na některé další duchovní hodnoty,“ přibližuje dále hlavní vedoucí.
Vedle tradiční rozcvičky či táboráku se tak děti během dne věnují i čtení z bible či tematicky zaměřeným aktivitám.

V duchu Rajské zahrady

„Společně se před každým jídlem pomodlíme a večer se scházíme k delší modlitbě, ve které se děti svěřují s prosbami i s nejrůznějšími díky. S vírou obecně se snažíme pracovat hlavně hravou formou,“ dodává Karolczyková.
Letošní pobyt se tak například nesl v duchu rajské zahrady a stvoření světa.

„Vyráběli jsme hliněné postavičky Adama a Evy či dlouhého papírového hada ze stromu poznání. Děti společně vytvořily také papírový strom, na který za jednotlivé soutěže a hry získávaly místo bodů rajská jablíčka,“ popisuje letošní program další z vedoucích Izabela Lupieńská.

Malí andílci

Mezi jednu z tradičních a oblíbených her tábora podle ní patří i ta na malé andílky, při které si děti a vedoucí navzájem pomáhají a učí se tak postarat jeden o druhého. Jméno svého svěřence si přitom táborníci tajně vylosují hned na začátku pobytu.

„Já jsem od svého tajného andílka dostala krásné přáníčko a taky snikrsku,“ svěřuje se osmiletá Barborka, která by prý na táboře chtěla zůstat ještě alespoň dalších sedm dní.

„Každý den hrajeme nějaké hry nebo něco vyrábíme. Soutěžíme třeba v etapovkách, v překážkové dráze a měli jsme i disco, kde jsem v soutěži vyhrála,“ pochlubila se ještě malá tábornice, která do podhůří Beskyd vyrazila i se dvěma dalšími sourozenci.

Jak dodává její mladší bráška Ondra, děti se byly podívat také na divočáka a na blízké louce se projely na koni.

S kytarou a kázáním pod širým nebem

„Často za námi dojížděl i pan farář z Karviné, který se spolu s dětmi odvážně zapojil do některých her,“ říká s úsměvem Lupieńská.

Otec Petr, jak děti knězi Petru Plachkému z karvinské farnosti familiérně říkají, si pro táborníky v průběhu týdne připravil i dvě kázání pod širým nebem, během kterých nechyběly ani písničky a hra na kytaru.

Pavla Krůčková
Hana Husovská