V den úmrtí oblékli staří Slované nebožtíka do posmrtného rubáše a uložili ho na noc do domu, kam se s ním přicházeli loučit jeho příbuzní a blízcí. „První noc zde takto probíhal takzvaný akt bdění. Lidé se kolem mrtvého radovali, aby jeho duše nebyla smutná, že odchází z pozemského života," vysvětlovala muzejní pedagožka Petra Nevelöšová s tím, že Slované mívali nasazené i speciální masky, kterými odháněli zlé duchy.

Poté přišel akt pohřbu, což u starých Slovanů znamenalo akt pálení. „Následovala oslava, které se říkalo tryzna. Lidé se opět radovali, probíhaly různé hry, a také hostina spojená s poměrně velkou konzumací alkoholu," uvedla dále pedagožka.

Své zesnulé pak staří Slované uctívali několikrát do roka. Připomínali si je v den úmrtí, pak v dobách letního a zimního slunovratu a měli také den, podobný dnešní Památce zesnulých. „Ten se ale odehrával na jaře a nikoli na podzim, jak jsme zvyklí v dnešní době," dodala Petra Nevelöšová.

Ačkoli šlo o vážné téma, nezapomněli na této akci v Archeoparku ani na dětské návštěvníky. Ti si zde mohli vyrobit bludičková světýlka a lampiony, podobizny zmíněných rituálních masek a další.

Archeopark pak uplynulým víkendem uzavřel svou venkovní sezonu. Jeho vrchní hradiště se otevře opět až na jaře. Budova Archeoparku ale zůstane návštěvníkům otevřená celou zimu. A přibližně dvakrát do měsíce zde o sobotách budou probíhat i speciální besedy a akce, které jsou rovněž určené široké veřejnosti.V sobotu 12. listopadu půjde o besedu s myslivcem, o týden později proběhne akce zaměřená na pradávné zbraně, které si zde návštěvníci budou moci sami vyzkoušet a vyzkoušejí si také jejich výrobu.