„Původní šenovská vesnice rychle ztrácí charakter rozptýlené slezské zástavby a proluky mizí. Každoročně nyní kolaudujeme mezi 30 až 40 novými rodinnými domy a pro zástavbu nyní máme volných asi 700 volných stavebních parcel,“ říká o brzkém rozvoji Šenova Jan Blažek, podle něhož si šestitisícové město coby místo pro stavbu domu vyhlížejí především lidé z ostravských či havířovských sídlišť. V posledních letech tak v Šenově vznikají nové ulice i celé čtvrti.

Většina obcí v okolí či ostravských městských částí má k dispozici nanejvýš pár desítek parcel. Znamená to, že se Šenov v budoucnu rozroste ve znatelně větší město?
Existuje několik hledisek, které to mohou ovlivnit. Přibývá nám tu spousta mladých lidí, do hry tedy vstupuje otázka školství. Kapacitu 180 míst v mateřských školách máme zcela naplněnou a bude do budoucna problém umístit tam další děti. Už letos jsme jich asi 20 museli odmítnout. Tyto děti ale ještě neměly tři roky a tudíž se na jejich umístění nevázala povinnost jako na předškolní děti starší tří let. Na umisťování mladších dětí rodičů, kteří se dříve vracejí do práce, bohužel kapacitu nemáme. Problém naopak není se základní školou, která pojme až 850 dětí, přičemž pro následující školní rok jich je přihlášených 800.

Jestli se nepletu, šenovská škola před pár lety prošla rekonstrukcí, byť poněkud komplikovanou…
Ano, před čtyřmi lety jsme nadstavovali pavilon. Předtím měla kapacitu 750 dětí. Nyní rekonstruujeme další pavilon, kde ale kapacitu nezvyšujeme. Škola však není jen o dětech, ale i o personálu a v současné době tam pracuje přes sto zaměstnanců, přičemž například pro asistenty už prostory nemáme. Děti bude kam umístit, problém v podobě stísněných prostor ale vnímá personál.

Budou pro potenciální stovky nových obyvatel dostačovat služby a dopravní obslužnost?
Domečky se stavějí i v úzkých uličkách o šířce tři a půl metru, kde se stěží minou dvě auta. Průjezdnost místních komunikací budeme muset řešit. S kanalizací nebo inženýrskými sítěmi problémy nejsou a kapacitně dostačují. Jako město nemáme vlastní obchody nebo prostory, které bychom obchodníkům pronajímali, ale služby jsou zatím dostačující. Byť – pravda – ne ve všech částech. Máme zde dvoje větší potraviny, ale rádi bychom, kdyby se našli potenciální investoři, kteří by provozovali nějaký minimarket. Občané však nemají žádný problém dojet do Havířova nebo Ostravy, protože dostupnost tamních obchodů je do tří až pěti kilometrů a mnohdy si nakupují cestou z práce.

Navíc jim brzy vyrostou patrně nejbližší potraviny na hranici Bartovic. Hruška plánuje vybudovat prodejnu nové generace hned u tamní Ještěrky…
Ano, tuto informaci jsem zaregistroval. I to by mělo služby v okolí zlepšit.

Když jsme se bavili o pravděpodobném rozvoji Šenova, je to krok, který vítáte, nebo byste raději zůstali na svých 6440 obyvatelích?
Při schvalování nového územního plánu, jsme narazili na problematiku nových větších lokalit, kde by mohlo být postaveno 50 až 150 nových domků. Lidé se proti tomu bouřili. Pozemky by podle nich měly být vyňaty z nového územního plánu a nemělo by se na nich nic stavět.

Jde o usedlíky v klidných lokalitách, o kterých si přejí, aby klidnými zůstaly?
Vesměs ano. Chtěli by na nich mít zeleň. Na druhé straně jsou tu developeři, kteří pozemky vlastní nebo skoupili a chtějí pro ně mít využití – tedy je zastavět. Zatím v územním plánu zůstává, že pozemky jsou určeny k zástavbě. Jako stavební se pozemky dají z územního plánu vyřadit až po určité době. Pokud se na pozemku po dobu pěti let od odkupu nic neděje, nejsou přivedeny sítě, další změnou územního plánu by se pozemky mohly změnit zpět na zeleň. Ale to se týká jen pozemku větších investorů, ne jednotlivých parcel, které si rodina drží pro své potomky.