Šunychl a především Kopytov jsou městské části dále od centra města. Ovlivňuje to podle Vás nějak chuť potenciálních obyvatel tam postavit dům, třeba proto, že tam není běžná infrastruktura (obchod, škola, pošta, atd.) jako ve městě?
Šunychl je s 560 obyvateli druhou nejmenší městskou částí Bohumína a jeho součástí je Kopytov, nejníže položená osada Moravskoslezského kraje, která se nachází na ostrohu mezi Odrou a Olší. Od kapličky v Kopytově do centra Bohumína je to necelých pět kilometrů, od kapličky v Šunychlu jen dva kilometry. Spojení je zajištěno příměstskou dopravou. V této klidné části města je stále zájem o výstavbu, byť volných ploch, spíše v prolukách ve stávající zástavbě, zde mnoho není. Ale zrovna letos tam město nabízelo dvě parcely pro výstavbu a zájem byl obrovský.

Neplánuje se tam masivnější výstavba rodinných domů?
Územní plán Bohumína nepočítá v Šunychlu s masivní výstavbou rodinných domů a spíše tuto část města směřuje k využití pro příměstskou rekreaci.

Plánuje město v nejbližší době v těchto městských částech nějaké důležité a potřebné investice?
V Šunychlu najdeme vodní nádrž Kališok, která vnikla díky těžbě štěrku a přírodní památku Hraniční meandry Odry, kde řeka Odra stále plyne svým přirozeným meandrujícím způsobem. Tento přírodní potenciál přímo vybízí k rozvoji příměstské rekreace. Vnikla zde proto naučná stezka a řada cyklotras a cyklostezek. Pro cyklisty i turisty je velmi oblíbeným cílem soutok Odry a Olše, který je s nadmořskou výškou 195 metrů nejníže položeným místem Moravskoslezského kraje.
Největší investice v Šunychlu proto směřují do rozvoje rekreace. Připravuje se cyklostezka, která odkloní pěší a cyklisty z páteřní Šunychelské ulice, která prochází městskou částí až do Kopytova. K největší pláži Kališova jezera poblíž areálu bývalé loděnice se v budoucnu rekreanti dostanou bezpečněji po široké cyklostezce vedoucí od Ovocné ulice po protipovodňové hrázi a v trase stávající nezpevněné stezky kolem jezera.

Šunychl a Kališok, tedy Kališovo jezero, je oblíbenou rekreační oblastí. Město tam za poslední roky hodně investovalo, aby pláže a zázemí vylepšilo ke spokojenosti rekreantů. Plánuje tam město ještě nějaké další úpravy, vylepšení a podobně? Myšleno v souvislosti s rekreací u jezera.
Do úpravy pláží a údržby zelených ploch město každoročně vkládá desítky tisíc korun. Dokončuje se projekt na výstavbu nového sociálního zázemí včetně posezení s občerstvením. Součástí projektu je rovněž zkapacitnění přívodu vody a odkanalizování jak nového zázemí, tak stávající loděnice. Podobně jako u Vrbického jezera se na hlavní pláži Kališoku počítá s výstavbou plovoucího mola a chráněného koupání pro plavce. Připravují se rovněž další sezónní parkovací plochy pro motoristy.

Jak dlouho ještě má trvat těžba štěrkopísku v Kališově jezeře? Až skončí, ovlivní, rozšíří to nějak možnosti rekreace u jezera?
Část jezera v šunychelské části, kde město rozvíjí rekreaci, již byla vyňata z dobývacího prostoru. Větší část jezera směrem ke Starému Bohumínu stále dobývacím prostorem se zásobami štěrkopísku zůstává, proto případný další rozvoj rekreace zde není na pořadu dne.

Co podle Vašich poznatků trápí obyvatele obyvatele Šunychlu nebo Kopytova? Co by chtěli změnit, vylepšit.
V letních měsících místní trápí invaze motoristů směřujících ke Kališoku, kteří často parkovali na nevhodných místech a zeleni. To se podařilo zlepšit rozšířením parkovacích ploch a zvýšeným dohledem městské policie.

Pokud by se, hypoteticky, začal stavět vodní kanál Dunaj-Odra-Labe a vedl po pravém břehu Odry, jak moc by to zasáhlo do území Šunychlu, resp. Kopytova a nakolik by ovlivnila život v obci.
Koridor pro hypotetický pravobřežní obchvat meandrů přes Šunychl působí v území jako stavební uzávěra a blokuje část území pro případnou výstavbu domků. Čistička odpadních vod v Kopytově pro celé město by se realizací obchvatu ocitla na ostrově a koridor je rovněž v kolizi se záměrem výstavby lávky přes Olši. Proto vítáme dohodu mezi ČR a Polskem, kde se hypotetická pravobřežní varianta nahradí hypotetickou levobřežní variantou přes polské území. Papírové a úřednické dotažení této změny však potrvá ještě několik let. Samozřejmě nejlepší by bylo, kdyby ministerstvem dopravy zahajovaná studie splavnění Odry na českém území prokázala, že celý DOL je ekologický a ekonomický nesmysl a z územních plánovacích dokumentací by všechny hypotézy pomohla nadobro odstranit.