Nejen o programu letošní přehlídky, ale také o doprovodných akcích a nazírání polské a české části filmového publika na těšínskou filmovou přehlídku, jsme spolu mluvili týden před začátkem toho svátku filmu.

Po letech, kdy všechno zavíral, v lepším případě „jen“ omezoval covid, se letos koná filmová přehlídka Kino na hranici opět „v plné parádě“. Máte připraveno něco, čím chcete diváky překvapit?

Myslím, že pokud jde o program, laťka je standardně vysoko. Také letos se podařilo z polské i české strany sezvat do Těšína řadu lidí, kteří ve filmové branži něco znamenají, tedy herce, režiséry, scénáristy, producenty a další. A když k tomu přidám, že hlavním a bezesporu nejvýznamnějším hostem letošního ročníku Kina na hranici bude uznávaná polská režisérka Agnieszka Holland, která do Těšína dorazí i se svou širokou filmovou rodinou. Myslím, že toto všechno slibuje velké emoce a spoustu zážitků.

Kdo z českých herců či režisérů má letos do Těšína namířeno?

Podařilo se nám ke každému filmu zajistit i českou výpravu. Uvedení filmu Arvéd se zúčastní herci Michal Kern a Saša Rašilov i režisér Vojtěch Mašek. Film Banger osobně uvede Marsell Bendig, takže tady budeme mít hned dva čerstvé držitele Českého lva. Určitě bych měla zmínit, že v Těšíně promítáme i nový slovenský film Piargy, kde hlavní roli ztvárnila Judit Pecháček (Bárdos), slovenská herečka s maďarskými kořeny. Ve dvou filmech i naživo uvidíme také známou slovenskou herečku Vicu Kerekés. Myslím, že všechno to jsou jména, která by i lidem, kteří nejsou filmovými znalci, měla něco říci.

Kino na hranici, to nejsou jen filmy a setkání s herci a režiséry, ale též bohatý doprovodný program – debaty, výstavy, hudební vystoupení. Co v této části Kino na hranici letos nabídne?

Spoustu zajímavých věcí, každý si jistě vybere. Kompletní seznam je na stránkách kinonahranici.cz. Za všechny chci ale zmínit herce a food bloggera Lukáše Hejlíka, který má v rámci Kina na hranici své LiStOvÁnÍ, a kromě toho bude ve středu 3. května spolumoderovat akci Visegrádský stůl, která proběhne po poledni na Zámeckém návrší. Jedná se o jakousi kuchařskou show, jejímž pojítkem je česko-polsko-slovensko-maďarská kuchyně. Vařit se bude guláš, jehož přípravu bude moderovat právě Lukáš Hejlík společně s Mateuszem Krojenkou, finalistou 7. ročníku pořadu MasterChef Polsko.

Vraťme se ještě k Agnieszce Holland. Ta přijíždí na těšínskou filmovou přehlídku už poněkolikáté. Čím to, že si tato slovutná režisérka, která studovala v Praze a mluví velmi dobře česky, tolik oblíbila Kino na hranici?

Myslím si, že do Těšína jezdí ráda. A nemá to tak jen ona, ale ráda k nám přijíždí i spousta dalších polských hostů. A to přesto, že z polského pohledu je Těšín periferie…

…ale to je z českého pohledu také, ne?

Přesně tak, a rovnou dodávám: „bohužel“. Ale pokud se mám pokusit odpovědět na otázku, proč si řada polských herců a lidí od filmu, čítaje v tom hvězdy z největších, jako například Jerzy Stuhr nebo již zesnulý Franciszek Pieczka a mnozí další, oblíbili filmový Těšín, řekla bych, že je to tím, že se tady cítí velmi svobodně. Není to festival typu Gdyně, Karlovy Vary, Cannes, Berlín ani Benátky, kde na lidi od filmu na každém rohu číhají paparazzi a bulvární novináři. Tady v Těšíně je to spíš takový příjemný májový prodloužený víkend. Koneckonců sami umělci říkají, že tady mají možnost potkat se s polskými i českými kolegy a známými, navazují se taky hodně filmové i producentské kontakty, jak s českou, tak i slovenskou stranou.

Co ubytování takových hvězd? Čemu dávají přednost?

Možná i díky „hendikepu“ na české straně, který se jmenuje nedostatek ubytovacích kapacit přímo ve městě, je naprostá většina hostů ubytována hotelech na polské straně, a tak se filmaři mohou neformálně potkávat třeba u snídaně nebo na rautech. Myslím, že to je pro ně zajímavé, inspirující a všichni tady mohou navnímat, jak příjemný takový přeshraniční festival může být.

V rámci každoroční retrospektivy letos diváci uvidí v rámci české produkce několik filmů, jejichž předlohou jsou díla Jaroslava Haška, včetně filmového zpracování jeho vojáka Švejka. Proč padla volba právě na Haška?

Důvod je prostý: letos si připomínáme výročí 100 let od úmrtí Jaroslava Haška. A také proto, že Poláci mají Švejka i Haška hrozně rádi.

Vy zřejmě, coby organizační ředitelka, nebudete vědět, kam dřív skočit, jak se říká, ale prozradíte, co si určitě nenecháte ujít. Který film chcete vidět, besedu, se kterým hercem nechcete promeškat?

Každopádně bych ráda stihla začátek nebo konec venkovních projekcí, které se konají na mostě Přátelství. V sobotu se budou promítat Slavnosti sněženek Jiřího Menzela, v neděli máme poctu letos zemřelému Juraji Jakubiskovi, režisérovi filmu Sedím na konári a je mi dobre… I proto dorazí herečka Markéta Hrubešová, představitelka postavy Ester. Přiznám se, že je to můj oblíbený snímek. A v pondělí nabídneme film s Jerzym Stuhrem Duże zwierzę. Musím říct, že filmovým fanouškům závidím, protože letos mohou vidět spoustu nových polských filmů. Já některé viděla na festivalu v Gdyni a všechny mohu vřele doporučit. Ráda bych také viděla některou z projekcí českých a slovenských novinek (Oběť, Piargy, Svetlonoc) a z českých dokument Velké nic Víta Klusáka, což je jakási reflexe na covidovou dobu.

Jako má karlovarský filmový festival své hvězdy, které pořadatelé do Varů zvou, tak i Těšín se může pochlubit svou „síní slávy“. Na kterou osobnost ze světa filmu nejraději vzpomínáte a proč?

Do Těšína jezdí ti, kteří opravdu přijet chtějí. Vždy jsem měla z našich hostů pocit, že jsou tady rádi a objevují něco pro ně nového. Jmenovala bych například Viktora Dvořáka, který uváděl projekci filmu Havel, kde ztvárnil hlavního představitele. Rád k nám do Těšína jezdí i Honza Budař, Denisa Barešová a další.

A ta osobnost, Vaše oblíbená, nezapomenutelná?

Těžko vyslovit jediné jméno. Se všemi to byla milá setkání. Mým první hostem, kterého jsme měla na starost, byl Jaromír Hanzlík, jenž se před několika lety přijel podívat na retrospektivu své tvorby. Původně přijel kvůli jednomu filmu, ale nakonec zůstal na celý festival a opravdu si ho užil. Nebojím se říci, že byl z festivalu nadšen. Ale když se vrátím na přelom dubna a května 2023, těším se na významného hosta ze Slovenska – herečku Magdu Vášáryovou, která v Těšíně také není poprvé.

Zastavil bych se ještě u takové, možná trochu zarážející „zajímavosti“ a sice té, že Kino na hranici, česko-polská akce, je filmovým svátkem zejména pro Poláky – jak filmové fanoušky, tak lidi z filmové branže. Kdežto na české straně se za hranicemi Českého Těšína o této, 25 let se opakující akci téměř neví. Proč podle Vás čtvrt století nestačilo na to, aby si této filmové přehlídky, navíc mezinárodní, více nevšímala i česká část publika?

Přiznávám, že všichni, kdo Kino na hranici připravujeme, hledáme na tuto otázku odpověď a nedá nám to spát. Říkám si, jestli to nebude tím, jak Poláci vnímají českou kulturu a Češi polskou. V prvním případě jsou to nadšenci až milovníci, což se o těch druhých, tedy Češích, směrem k polské kultuře, říci nedá. V této souvislosti je asi dobré připomenout, že Kino na hranici původně vzniklo právě jako přehlídka českých filmů pro Poláky. Polské filmy se na prvních ročnících vůbec nepromítaly. A možná tady je odpověď na Vaši otázku: „Asi je to tím, že Poláci mají k české kultuře vřelý vztah. Kéž by to mu tak bylo i opačně!“ Důkazem toho, co říkám, budiž fakt, že za celou dobu existence Kina na hranici organizátoři nesvolili k tomu, aby k filmům přidali anglické titulky. U polských filmů jsou stále titulky české a každý polský film má titulky české.

Vy sama jste Polka žijící v Česku, takže nepochybuji, že o tom něco víte, máte srovnání. Vidíte naději, že by se mohlo nazírání Čechů na Poláky nějak vylepšit?

Mám pocit, že už se mění, a k lepšímu. Doba tomu nahrává a já věřím, že je čas na to, aby Češi, když už znají polskou gastronomii, služby, moře, aby objevili a oblíbili si i polskou kulturu.

A jak toho dosáhnout?

Otázka na tělo. Samozřejmě přemýšlíme, jak tuto akci lépe a dobře propagovat, aby se o ní vědělo. Sami si klademe otázku, proč Češi nejezdí na filmový festival, který se koná v Česku. Máme za to, že těch důvodů je více, ale začneme-li propagací, zodpovědně říkám, že na ní intenzivně pracujeme. Posíláme náš program do filmových škol, propagujeme se na mnoha filmových akcích, vyzdvihujeme a chlubíme se tím, že k nám jezdí nejen české, ale i polské filmové hvězdy, o kterých si mohou na Letní filmové v Uherském Hradišti nebo v Šumperku mohou nechat jen zdát. Vary jsou samozřejmě jiná kategorie. Možná je to tím, že jsme vnímáni jen jako polský festival… Fakt nevím. Naším cílem je každopádně pracovat na propagaci a nabídnout těšínský festival českému publiku.

Pokuste se, prosím na závěr formulovat krátký důvod či jakýsi vzkaz, proč mají lidé přijet na filmový festival do Těšína?

Všichni, kdo mají rádi středoevropské kino, tady mohou v průběhu pěti dnů vidět nejen novinky polské, české, slovenské i maďarské kinematografie a užít si snímky, které v kině neuvidí. To vše společně s publikem, k tomu si vychutnat program literární a hudební… A koneckonců také potkat všechny filmové hosty, kteří tady budou, anebo si vychutnat unikátní přeshraniční projekci na mostě. To nikde jinde nezažijete, abyste seděli v Česku a film běžel v Polsku.