Dokument uvádí, že naopak byly zamítnuty varianty, které počítaly s okamžitým ukončením činnosti OKD ke konci června 2020, respektive s pokračováním těžby i v letech 2025 až 2032. Důvodem podle dokumentu byly mimo jiné riziko sociálních nepokojů v regionu, časové nereálnosti, vysoké míry nejistoty vstupních parametrů - zejména vývoj světových cen uhlí či extrémně vysokých nároků na státní rozpočet.

Materiál sice úplně nevylučuje pokračování těžby na dole ČSM i po roce 2021, tento ekonomický model podle dokumentu však musí být postaven na návratu cen uhlí na úroveň před koronavirovou krizí a zároveň alespoň na stagnaci cen v dalších letech. Uvádí přitom, že ceny během pandemie covidu klesly proti počátku roku o dalších zhruba 30 procent.

Navrhované usnesení dokumentu pak ukládá ministru průmyslu a dopravy Karlu Havlíčkovi a ministryni financí Aleně Schillerové (oba za ANO) předložit do konce srpna materiál s návrhem postupu státního podniku Diamo k zahlazení následků hornické činnosti v rámci jednotlivých dolů a souvisejících dobývacích prostorů OKD. Materiál má určit postup státu při zahájení převodu utlumovaných dolů OKD na Diamo a vyčíslit požadavky na státní rozpočet. "Hlavní materiál k OKD se teprve bude připravovat, společně ministerstva financí a průmyslu, předkládat se bude pravděpodobně v září," napsal dnes ČTK Havlíček.

Analytici, které na začátku července oslovila ČTK uvedli, že velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni, a nebudou tak pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí.

Budoucnost těžby v OKD, která je jediným producentem černého uhlí v ČR, je podle nich přesto nejistá, a záleží hlavně na rozhodnutí státu, jenž firmu vlastní. Z ekonomického hlediska se nevyplácí už dnes, uvedli. Cena černého uhlí na komoditní burze v Rotterdamu pro čtvrté čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o čtvrtinu a v posledních týdnech se pohybuje mírně nad 50 eury (asi 1330 Kč) za tunu.

OKD na začátku července uvedla, že ve dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reagovala na výsledky plošného testování na koronavirus. Někteří analytici už tehdy naznačovali, že z čistě epidemiologických důvodů by mohla být odstávka kratší.

"Odstávka není z ekonomického hlediska až tak hrozná, jelikož cena uhlí je tak nízká, že těžba není momentálně rentabilní. Fungování dolů OKD je už ve své podstatě jenom politické rozhodnutí s cílem udržet zaměstnanost. Pokud bude stát těžbu dotovat, tak ji lze udržet i delší dobu. Bez dotací by prakticky měla těžba už skončit. Evropskou poptávku po uhlí lze levněji pokrýt uhlím z východní Evropy," uvedl analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

Majitelem OKD je od roku 2018 prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem na přelomu roku v dolech na Karvinsku pracovalo zhruba 8500 lidí. Firma těží uhlí na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v prosinci v Moravskoslezském kraji uvedl, že vláda chce, aby doly OKD fungovaly a těžily co nejdéle.


Prisku by měl kvůli OKD vzrůst základní kapitál

Základní kapitál státní společnosti Prisko by měl stoupnout kvůli pomoci společnosti OKD o 1,273 miliardy korun. Na dnešním jednání by to měla odsouhlasit vláda. Peníze by měla firma získat z vládní rozpočtové rezervy, což umožnilo nedávné schválení novely zákona o státním rozpočtu se schodkem 500 miliard korun. Vyplývá to z materiálu, která má ČTK k dispozici. Firma Prisko, ovládaná ministerstvem financí, je 100procentním vlastníkem OKD. Základní kapitál Priska je nyní zhruba 795 milionů korun.

Celkově k 7. červenci OKD požadovalo po státu 1,873 miliardy korun. To je podle materiálu součet částky 1,2 miliardy korun požadované OKD před 7. červencem a 673 milionů korun požadovaných nově kvůli přerušení provozu OKD. V celkové sumě 1,873 miliardy korun je již obsaženo 600 milionů korun, které firma Prisko nedávno vložila do OKD z vlastních zdrojů na navýšení základního kapitálu OKD na 612 milionů korun.

"Vzhledem k tomu, že okamžité uzavření či konkurs společnosti OKD by byl pro Českou republiku nevýhodný a vyvolal by okamžitý přímý náklad na realizaci útlumu dolů OKD a další nepřímé náklady v řádu miliard korun, je posílení kapitálu společnosti PRISKO umožňující posílit kapitál její dceřiné společnosti OKD a zajistit financování její další činnosti…považováno za nejlepší možné řešení," uvádí materiál. 

Vedle navýšení kapitálů materiál také počítá s prodejem majetku, ze kterého by samotná společnost OKD mohla získat 300 milionů korun. Jde zejména o prodej Hlavní báňské záchranné stanice, což je dceřiná firma OKD. Koupit by ji mohl státní podnik DIAMO s cílem vytvořit státní hlavní báňskou záchrannou stanici.

Materiál dále uvádí, že zvýšení základního kapitálu Priska a poskytnutí pomoci OKD by mělo umožnit plynulý provoz dolů až do doby jejich převodu na společnost DIAMO, která by měla provést jejich likvidaci. Zároveň by se tak měla vytvořit i rezerva na pokrytí případných dalších rizik za 425 milionů korun.

Loni podle předloženého dokumentu vykázala společnost OKD ztrátu 861 milionů korun, o rok dříve pak čistý zisk dvě miliardy korun. Letos od ledna do května je pak firma ve ztrátě zhruba dvě miliardy korun.