Kliknutím zvětšítePo několika letech pátrání v terénu, rozhovorů s pamětníky, shánění fotografií a studiu archivních dokumentů a map shromáždili Erika Schweserová a Petr Bindač spoustu materiálu, který zužitkovali do knížky, jež vydali vlastním nákladem. Její název je Solca s podtitulem Tajemství zámeckého parku, kteréžto místo bylo do roku 1945 rodovým sídlem hraběcí rodiny Larisch-Mönnichů, která je s Karvinnou a Fryštátem pevně spjata. Autoři knihy mapují příběh zámku a parku od doby vzniku de facto až do současnosti. Byť zámek už 70 let nestojí a park je zpustlý.
Pátrání a průzkum soleckého parku trval dvojici milovníků staré Karvinné více než tři roky. Erika má k Solci vztah díky své babičce, která se tam narodila a žila. Petra, coby rodilého Ostravana, do Karviné přivedl zájem o historii a pátrání po místech, která zanikla vlivem těžby.
„Když jsme se v roce 2020 s Petrem seznámila, začalo to pravé intenzivní pátrání. Prochodili jsme solecký park křížem krážem a nacházeli tam spoustu artefaktů – zbytky zdí, sloupy, nejrůznější kovové artefakty, objevili jsme schodiště, které vedlo k rodinné hrobce Larisch-Mönnichů.“ líčí Erika.
Spoustu toho, co všechno v Solci stálo a jak to tam vypadalo, znala právě z vyprávění své babičky. Jenže v místech, kde stával honosný zámek postavený ve druhé polovině 19. století v novorenesančním slohu, dnes už nic není. Všechny budovy byly kvůli poddolování a poklesu terénu od 50. let minulého století postupně bourány. A tak pro orientaci, kde co stálo, využívali fotografie, plány a staré mapy, v nichž se Petr skvěle orientuje. Podařilo se mu prý zjistit dokonce i to, ve které místnost vznikl požár, který v prosinci 1944 část zámku poničil.
„Veškeré naše poznatky, fotky, z míst, která jsme prozkoumali, zbytky zdí a a sloupů jsem porovnával s fotografiemi, které buď byly k dispozici v archivech, nebo které se nám podařilo získat od pamětníků. Jak se mi povedlo lokalizovat a určit, čeho byla dnešní torza, která se nalézají v parku, součástí, si mohou čtenáři prohlédnout v knížce. Tam jsou plány zámku i mapy jeho okolí, včetně celého parku,“ vypravuje Petr.
Díky nic dvěma je také možné si opět prohlédnout Solecký kříž, který stojí u cesty naproti místu, které stávala západní brána do zámeckého parku. Místo zarostlé dřevinami vyčistili a okolí upravili.
Velké díky pamětníkům…
Asi nikdy by se autoři knihy Solca nedozvěděli tolik, kolik dnes vědí, kdyby nebylo pamětníků ochotných zavzpomínat, vyprávět zážitky a příběhy, které kolovaly mezi jejich předky, jež v Solci a původní Karvinné žili. „Díky pamětníkům jsme se dostali ke spoustě unikátních informací a fotografií, které nejsou v archivech a dokonce jsme získali i kopii filmu, na kterém je zachycen zámek Solca v padesátých letech, kdy už patřil státu, který v něm zřídil Dům zdraví,“ vypráví Petr Bindač.
Právě ve zmíněné filmu je záběr na pětatřicet metrů vysokou kovovou konstrukci, na jejímž vrcholu je umístěna rudá hvězda. Že tam skutečně byla, si dnes nevzpomínají ani pamětníci. Ale naštěstí existují výjimky…
Jako poděkování proto autoři knížky věnovali vzpomínkám pamětníků, svých zdrojů, několik stránek i s fotografiemi.
Objevila u Larischů své předky
Výsledkem tříletého pátrání, naslouchání, porovnávání a konzultací je nejen kniha, kterou Erika a Petr zájemcům nabídnou ke koupi, ale také spousta nových informací a poznatků.
„Co vás během těch uplynulých tří let nejvíc překvapilo?“ ptám se.
„Asi to, v jakém stavu je stále ten park a kolik věcí se tam dá dohledat. Přestože mi řada pamětníků tvrdila, že tam nic není, že tam nic nenajdu, přitom jsme tam objevili mnoho nového a zajímavého, co nám pomohlo doplnit mozaiku z toho, co jsme o zámku a parku donedávna nevěděli,“ říká Petr.
Pro Eriku jsou výsledky několikaletého pátrání a shromažďování faktů hodně osobní. Zjistila totiž, že u hraběcí rodiny pracovalo několik jejích předků. „Když jsem v archivu narazila na seznam služebnictva z let před druhou světovou válkou, zjistila jsem i s pomocí pamětníků rodin s několika příjmeními, že můj pradědeček a jeho bratr pracovali v autoprovozu, v garážích. Onen bratr byl dokonce osobním řidičem Otto Hansi Larische. Znám jejich jména a z fotek i obličeje,“ usmívá se Erika. Toto poznání je pro ní velkou satisfakcí.
Aby své dílo vyslali regulérně do světa, společně s těmi, kdo je v jejich činnosti dlouhodobě podporují, knížku v Literární kavárně RKKA pokřtili. Knížka je i k prodeji a to přes kontakty na facebooku Operativní skupina Ka2 za Karvinnou krásnější, anebo přes e-mailovou adresu: operativci@email.cz.
„Vydání knížky nás nějaké peníze stálo, takže budeme rádi, když se něco prodá a vrátí se nám aspoň náklady,“ doufají její autoři.
22
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
