Cíl je jasný: připravit se po stránce ekonomické, dopravní a technologické na dobu, kdy se na Karvinsku už nebude těžit uhlí. „Naším cílem je vrátit území o rozloze přibližně 60 kilometrů čtverečních původní funkci. V první fázi bychom jej chtěli využít pro turistický ruch, v jedné z těch dalších pak převést bývalé šachetní areály na prostředí vhodně pro výrobu a podnikání,“ nastínil Tomáš Kolárik, ředitel společnosti Moravskoslezské investice a development (MSID). Právě tato krajem vlastněná společnost bude rozvojové aktivity koordinovat.

Vondrák: Je to šance na změnu k lepšímu

Hejtman Ivo Vondrák (ANO) vnímá snahu najít pro těžbou zdevastovanou průmyslovou krajinu smysluplné využití jako velkou výzvu pro kraj. „Tato oblast má velký potenciál, je ideální pro zavádění pokrokových technologií a inovací. Věřím, že se nám tu ve spolupráci s partnery podaří vytvořit prosperující území s pestrým a udržitelným životem. Chceme, aby do roku 2030 byla pohornická krajina územím v pohybu, s novou energií, a to při maximálním využití chytrých řešení,“ řekl Vondrák včera na setkání po podpisu Memoranda o spolupráci na obnově a rozvoji území.

Podle něj je šance, že se takto z Karvinska stane atraktivní lokalita, která zajistí další ekonomický rozvoj regionu, ale také nabídne atraktivní volnočasové aktivity. Ocenil také zájem téměř čtyř desítek partnerů, kteří se zavázali se do realizace projektu POHO2030 zapojit. Vedle kraje jsou mezi nimi okolní města Karviná, Havířov a Orlové, společnosti Asental, OKD, Diamo, Veolia ČR, AWT a mnoho dalších firem, které fungují v tomto regionu.

Memorandem má být ukončena analyticko-návrhová část prací na koncepci a projekt by měl přejít do etapy rozvoje území skrze realizaci konkrétních pilotních projektů. Koncepce počítá s obdobím až do roku 2030.

Stovky milionů z Evropy i soukromých zdrojů

Zástupci téměř čtyřiceti partnerů, kteří se připojili k Memorandu o spolupráci na obnově a rozvoji území Karvinska do roku 2030.Zdroj: Deník / Tomáš Januszek

Důležitou součástí celého projektu je zajistit na revitalizaci krajiny finanční prostředky. Ty chce kraj zajistit z Evropské unie, která je podle náměstka hejtmana pro evropské projekty Jana Krkošky nakloněna obnově těžbou zničených území. „Chceme toho využít, a tak jsme se vrhli do přípravy rozsáhlého integrovaného projektu, který předložíme do výzvy komunitárního programu LIFE. Díky němu bychom mohli z evropských zdrojů získat až deset milionů eur na desetileté období. Budeme také rádi, když se do projektu zapojí i další regionální partneři, které se chystáme oslovit. Projekt LIFE je pro náš region velkou příležitostí, kterou si nechceme nechat proklouznout mezi prsty,“ řekl náměstek hejtmana Krkoška a doplnil, že koncepce POHO2030 kromě evropských peněz z programu LIFE počítá i se soukromými investicemi a financemi z vládního programu RE:START, který je určený na revitalizaci regionů postižených těžbou uhlí.

Nebude to hned

Příprava na dobu, kdy zdrojem obživy značné části zdejších lidí nebude dobývání uhlí a s tím spojené činnosti, je životně důležitá zejména pro obyvatele Karviné a okolních měst. Karvinský primátor Jan Wolf (ČSSD) si od tohoto projektu slibuje, že pokud se ty projekty podaří nastartovat, celá krajina se více zkulturní, a projde proměnou podobně jako hornická města v německém Porůří či Vestfálsku. „Určitě takovýto projekt vítám. Potřebujeme tady více pracovních příležitostí, pak se může region rozvíjet. Alfa a omega je průmysl jako takový, pak tady může vzkvétat i turistický ruch. Je to však komplex všeho a především běh na dlouhou trať,“ říká Jan Wolf.

Ředitelka společnosti Asental Group Radmila Kuzicová vyjádřila potěšení, že konečně existuje koncepce, která revitalizaci průmyslové krajiny Karvinska řeší komplexně. „To považuju za vynikající věc,“ řekla.

„Věřím, že se takto podaří definovat některé projekty ve spolupráci s municipalitami, že se podaří vybudovat společné podniky a realizovat konkrétní projekty. Zmínila ty již započaté, například průmyslovou zónu Nad Barborou a využití Karvinského moře pro rekreační účely.

„Plně se ztotožňujeme s myšlenkou, že rozvoj pohornické oblasti by se měl řešit stabilní, dlouhodobou a koordinovanou spoluprací veřejné správy a významných soukromých subjektů,“ napsali ve svém vyjádření k podpisu Memoranda zástupci participující společnosti Veolia ČR.