„Utratit jsme museli 25 slepic, 27 kachen a tři husy. Drůbež žila volně v ohradě u zahradního domku, objekt nemá ani číslo popisné. Na pozemku je menší vodní plocha a dá se předpokládat, že právě zde mohlo dojít k přenosu nákazy od volně žijících ptáků," uvedl včera pro Deník ředitel krajské veterinární správy Severin Kaděrka.

Včera se v Orlové konalo také pracovní setkání zástupců krajské hygieny a úředníků radnice. Dnes úředníci vyrážejí do dané lokality a zahajují sčítání drůbeže. „Týmy vvyrazí do terénu, zazvoní na zvonky domkařů a budou se dotazovat, kolik drůbeže a ptactva chovají, a zda jejich chov přichází do styku s volně žijícími ptáky. Věřím, že lidé budou vstřícní a opatření pochopí," podotkl po setkání s veterináři orlovský starosta Tomáš Kuča.

V okruhu tří kilometrů kolem ohniska nákazy tak nyní platí tzv. pásmo ochrany, deset kilometrů kolem je pásmo dozoru. Co všechno to znamená?

Město musí mj. zařídit i uzaviratelné nádoby na ukládání nalezeného mrtvého ptactva. „Označené nádoby umístíme do sběrných dvorů. Pokud lidé takový nález učiní, je vhodné zavolat také linku 112," dodal k tomu starosta Orlové.

V samotné lokalitě Na Olmovci už dnes mnoho lidí drůbež nechová. Volně žijící slepice se tam ale u některých baráčků potulovaly i včera. Oslovení lidé většinou věděli, že nemoc se objevila v Orlové, že jde ale o jejich lokalitu netušili.

Krajská veterinární správa už v lednu vydala pokyny, jak s ptačí chřipkou bojovat. Mezi ty základní patří chovat drůbež pokud možno v uzavřených prostorách, aby se nesetkávala s divoce žijícím ptactvem.

„Chovatelé by měli sledovat celkovou kondici chovů, všímat si věcí, jako je náhlý pokles snůšky, příjmu potravy a vody, a další tyto věci," připomněl šéf Krajské veterinární správy.

Velmi varovným signálem je náhlý úhyn většího množství drůbeže najednou. Veškerá podezření a případy by lidé měli hlásit na Krajskou veterinární správu, hasičům, možno také na policii či strážníkům.