Bezdoplatkové zóny v Bohumíně i jiných městech po čtyřech letech končí. Po rozhodnutí Ústavního soudu už nemají oporu v zákoně. Vedení města připouští, že část zákona o hmotné nouzi, kterou soud zrušil, byla sporná. Současně však upozorňuje, že nemá jinou legální možnost, jak bránit obyvatele z okolí problémových lokalit před výskytem sociálně nežádoucích jevů.

„Jako senátor jsem hlasoval pro zákon i při vědomí, že není dokonalý. Nicméně v danou chvíli to byla jediná pomoc obcím, jak řešit problémy se vznikajícími ubytovnami. Z tohoto pohledu mne rozhodnutí Ústavního soudu nepřekvapuje a nezbývá, než jej respektovat,“ konstatoval starosta Bohumína Petr Vícha.

Podle něj však zrušení části zákona přinese prospěch pouze provozovatelům ubytoven. „Zrušení bezdoplatkových zón nebudou slavit lidé žijící v ubytovnách, jim přiznané dávky totiž končí u majitelů soukromých objektů. Právě provozovatelé ubytoven budou nepochybně rozhodnutí Ústavního soudu vítat,“ podotkl starosta. Vyjádřil současně obavy o obyvatele domů, které s ubytovnami sousedí. „Kdo bude rozhodnutím nejvíce zasažen, jsou lidé z okolí ubytoven, kteří jsou z důvodu vysoké koncentrace nepřizpůsobivých občanů obtěžováni hlukem, nepořádkem a opakovanými konflikty,“ řekl.

V Bohumíně skončí tři bezdoplatkové zóny.V Bohumíně skončí tři bezdoplatkové zóny.Zdroj: Jana Končítková

Vedení města podotýká, že stížnosti na problémy související s chováním lidí z ubytoven řeší prakticky denně. „Dosud jsme měli v rukou nástroj, jak alespoň částečně hájit zájmy a práva slušných obyvatel města. Těm teď nikdo nepomůže. Vystřídalo se u nás několik ministrů, sám pan premiér, nicméně po jejich odjezdu zájem opadl a o řešení situace s ubytovnami se už nikdo nezajímal. Jsme zvědaví, jaké alternativní řešení nám vláda nabídne,“ dodal Vícha.

Bohumín byl prvním městem v Moravskoslezském kraji, který bezdoplatkové zóny vyhlásil. Opatření obecné povahy začalo platit 22. prosince 2017 a týkalo se tří lokalit v ulicích Čs. armády, Nádražní, 9. května, Jeremenkova, Příční a pěší zóny v centru města. „K letošnímu červnu počet těch, kteří pobírali doplatek na bydlení, klesl na jednu čtvrtinu, tedy z původních 86 na 23. To dokládá, že opatření v podobě bezdoplatkových zón bylo účinné a my nelitujeme, že jsme jej využili,“ sdělil starosta.

Podle Ústavního soudu ale bezdoplatkové zóny zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení. Nově příchozí do těchto problémových lokalit neměli nárok na doplatek na bydlení. Návrh na zrušení dvou pasáží zákona o pomoci v hmotné nouzi podala skupina senátorů v roce 2017, soud se kauzou zabýval čtyři roky.