Dobrovolníci pomáhají, smysluplně využívají svůj volný čas a často se i něčemu přiučí. Přicházejí totiž za seniory, kteří toho za svůj život stihli zažít opravdu hodně.

Po roce úspěšného fungování programu se u jednoho stolu sešli dobrovolníci, senioři, zástupci Adry i města. Společně celý projekt vyhodnotili a slyšet byla jen slova díků a chvály. A nechyběly ani slzy dojetí.

„Jsem strašně spokojená a vděčná. Samotnému člověku je moc smutno. Díky Adře si mám 
s kým popovídat a to je pro nás, staré lidi, opravdu hodně,“ říká 88letá Anna Vávrová, která tvoří dvojici s dobrovolnicí Marcelou Wierzgoń. „Není to tak časově náročné, aby to pracující člověk nezvládl. Já beru paní Vávrovou jako babičku. Už to bude rok, co jsme se poprvé sešly. Setkáváme se každý týden a pořád si máme co říct,“ směje se dobrovolnice.

Karvinským seniorům zpříjemňuje podzim života 16 dobrovolníků. Za poslední rok se setkali na 272 návštěvách a společně strávili neuvěřitelných 453 hodin. Za vším stojí koordinátorka programu Andrea Šenkýřová, které nejde odepřít zvláštní nadání dát dohromady lidi, kteří si zkrátka sednou.

„Dělám to pocitově a zatím mi to vychází,“ vysvětluje Šenkýřová, která dvojice páruje podle toho, aby si vyhovovaly povahově a měly společné zájmy.

„Když je člověk sám, je čas neskutečně dlouhý. Pro seniory to znamená strašně moc, dostanou se do úplně jiného světa. Díky dobrovolníkům se mnohdy po dlouhé době podívají ven, najdou znovu odvahu. Nemusí se ničeho obávat, chodí za mimi vždy stejný dobrovolník, se kterým si navzájem dávají to krásné. Poděkování patří hlavně jim,“ říká Šenkýřová.