Uchází se proto dotace určené na restrukturalizaci pohornické krajiny, které se mají rozdělovat z Fondu pro spravedlivou transformaci. „Chceme nabízet nové technologie, které jdou směrem, kterým se ubírá Evropská unie,“ říká majitel společnosti PDI a generální ředitel projektu PODOLUPARK Grischa Kahlen.

Jedním z projektů, které mají přislíbeny peníze na realizaci z Fondu spravedlivé transformace, je projekt, PODOLUPARK, jehož autorem je česká společnost PDI. Z webových stránek projektu se člověk dozví jen základní informace, že záměrem je zajištění energetické soběstačnosti a bezpečnosti, dekarbonizace průmyslu a dopravy. Zkuste prosím přiblížit, co si pod tím má člověk představit?
Projekt PODOLUPARK, který se zařadil mezi strategické projekty Moravskoslezského kraje, jsme rozvíjeli několik let. Finální koncept, který získá podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci, můžeme charakterizovat jako nový model průmyslového parku, který na jedné straně klade důraz na výrobu energie, která je maximálně šetrná k životnímu prostředí a důrazu na její efektivní využití.
Na straně druhé pomůže revitalizovat nevyužitý brownfield a podpoří rozvoj oblasti formou zajímavých pracovních příležitostí. Areál bude mít zajištěnu vlastní výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů nebo zplyňováním odpadu díky unikátní technologii, vyrábějící zároveň i teplo. Stejná technologie plazmového zplyňování stojí za plánovanou výrobou vodíku, kterým si naplníte nádrž svého vozu přímo v areálu nebo poputuje k využití v průmyslu. Mimo tyto výrobny budou dále součástí areálu objekty pro služby datových technologií, logistiky či vědy a výzkumu včetně prostor, kde se bude věda a výzkum potkávat s výrobou.

Mluvíme-li o plazmovém zplyňování odpadu a výrobě vodíku, jedná se tedy o likvidaci odpadu ze skládek? Pokud se bude vyrábět vodík, k jakým účelům, kde bude využitelný?Součástí areálu jsou plánovány dva technologické celky pro využití plazmové technologie. První bude zaměřen na energetické využití komunálního odpadu, který pomůže řešit místním samosprávám problém se zákazem skládek. Druhá výrobna je zaměřena na výrobnu vodíku, jako palivo zde bude rovněž využit odpad, tentokrát výmět z třídění separovaného plastu (tedy ty plasty, které nejsou recyklovatelné). Oblasti využití vodíku se neustále rozšiřují a nejedná se přitom jen o vodíkovou mobilitu. Využívá se v energetice, polovodičovém nebo elektronickém průmyslu, pro výrobu chemických a farmaceutických výrobků nebo zpracování železných kovů.

K instalaci a provozu tohoto zařízení chcete areál bývalého Dolu 9. květen ve Stonavě. Jak moc se počítá s jeho úpravou, obměnou infrastruktury, potažmo rozšiřováním?
Důl 9. květen je pro nás ideálním místem k realizaci projektu. V rámci projektu vznikne mnoho pracovních míst a poloha parku z hlediska jeho dostupnosti je pro nás velkou výhodou. Lokalita je vyhovující i z pohledu dopravní obslužnost areálu, resp. existence vlečky a existující technické infrastruktury. Konkrétní architektonická podoba areálu bude teprve vznikat, nicméně záměr nepočítá s tím, že by se hranice areálu měly rozšiřovat.

Máte už spočítáno, kolik bude na přípravu zázemí a instalaci technologie potřeba peněz?
V současné době připravujeme studii proveditelnosti, která nám teprve bližší čísla přinese. Zatím pracujeme s odhady, které vycházejí z plochy areálu a procentuálně řeší náklady na přípravu území.

Existuje podobné zařízení někde v Česku či Evropě?
Komplexnost areálu, se kterou počítáme v oblasti výroby energie, se stává v současné době trendem při vytváření nových průmyslových celků. Velikou výhodou v rámci projektu je skutečnost, že se nacházíme v oblasti, která musí projít strukturální modernizací a je tak otevřena pro nová řešení. Chceme nabízet nové technologie, které jdou směrem, kterým se ubírá Evropská unie.

Asi je to ještě předčasné, ale jste schopen aspoň přibližně říci, s jakým počtem zaměstnanců pse počítá?
V současnosti můžeme hrubým odhadem predikovat vznik tisíce až dvou tisíc pracovních míst, která jsou vázána přímo na provozy a výrobny v areálu. Nicméně pracujeme i s odhady, které počítají se vznikem pracovních příležitostí mimo areál. Potom by se mohlo jednat až o dva a půl tisíce pracovních míst celkem. Zde je pro nás opět výhodou lokalita, která nabízí pracovní síly díky postupnému útlumu těžby a zavírání dolů.

Projekt je prezentován jako průmyslový park. Znamená to, že tam mohou dostat prostor pro své zázemí a rozvoj i jiné firmy, než ta spjatá výlučně s projektem na likvidaci odpadu a výrobu vodíku?
Prostory na výrobu vodíku a plazmové zplyňování odpadů budou zabírat pouze asi 50 tisíc metrů čtverečních, zbytek parku, tj. asi 280 tisíc metrů čtverečních bude určeno pro výrobu, služby, logistiku, vědu a výzkum. Areálu je otevřen pro všechny firmy a instituce, které hledají udržitelné řešení pro své provozy.

Pokud projekt dostane skutečně zelenou, co jeho realizátory čeká jako první? Kdy by za ideálních okolností mohlo zařízení fungovat?
Pomyslným startem je pro nás zdárné zakončení procesu nákupu a převodu všech dotčených pozemků. Následně začneme projektovat jednotlivé technologické celky a provozy dle konkrétních specifik zákazníků. Přeměna parku je však samozřejmě závislá na rychlosti, s jakou se nám podaří projít stavebním řízením. Nicméně doufáme, že realizaci prvních částí projektu budeme moci zahájit již během příštího roku.