Ta se věnovala právě kronikám obcí spadajících do Mikroregionu Žermanické a Těrlické přehrady a podle organizátorů měla lidem přiblížit také nelehkou a mnohdy nedoceněnou práci kronikářů.

„Vedle kronik zachycujících posledních pár let zde lidé našli například i ty z 20. let minulého století, vztahující se k minulosti Šumbarku či Albrechtic. Mohli se tak doslova prolistovat kusem historie,“ přiblížil Pavel Kufa, archivář ze Státního okresního archivu v Karviné, podle kterého byla profese kronikáře vždy jistým posláním.

„V minulosti byla tato funkce pečlivě volena. Do pozice kronikáře musel být vybrán vzdělaný člověk, jakým byl učitel, knihovník či historik. Tvůrci se také potýkali s nedostatkem obrazového materiálu, vedle fotografií proto do kronik využívali i části pohlednic, map či vlastní ilustrace,“ dodal Kufa s tím, že v dnešní době volí většina kronikářů namísto pera počítačovou klávesnici.

Ve všech případech je však důležité, aby byla výsledná kronika zaznamenána odolným inkoustem na kvalitním papíře. Jen tak bude text čitelný i ve vzdáleném budoucnu.

Součástí výstavy byla také páteční beseda s Tomášem Adamcem – ředitelem Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku, který spolu s kronikáři prodiskutoval i aktuální problematiku osobních údajů.

„Bohužel, s problematikou (ne)zveřejňování osobních údajů se na mě kronikáři musejí obracet stále častěji. Situace přitom nemá řešení,“ uvedl ředitel archivu a dodal, že v něm samotném výstava vzbudila velký zájem.

„Bylo zajímavé prodiskutovat, jak dnes povolání kronikáře a samotné kronikářství vypadá či jak se lidé stavějí k moderněji pojaté elektronické podobě kronik,“ doplnil Adamec.