Jejich nařízení o mimořádných opatřeních už visí na desítkách úředních desek obcí po celém Moravskoslezském kraji. „Jedná se o nákazu, která trvá delší dobu, likviduje se ale poněkud drastickým způsobem,“ řekl ředitel Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Jaromír Polášek.

„Včely se musí utratit a pak spálit. A spalují se nejen včely, ale i plásty, úly a včelařská příslušenství,“ dodal s tím, že zárodky bakterie moru jsou velmi odolné. V kraji byly za ohniska vyhlášeny katastry obcí a místních částí: Smilovice, Vělopolí, Ropice, Osůvky, Tyra, Dolní Lištná, Oldřichovice, Čeladná, Nová Ves, Ostravice, Dolní Žukov, Český Těšín, Chotěbuz, Trojanovice, Loučky nad Odrou, Paskov a Václavovice.

Veterináři vypsali i ochranná pásma, která jsou okolo ohnisek v okruhu přibližně pěti kilometrů. V nich je například zakázáno přemísťování nejen včelstev, ale i včelařských potřeb a zařízení. „Pozorovací doba se stanovuje na jeden rok od vyhlášení ohniska nákazy, pokud nebude zjištěn další případ moru nebo nebude vysloveno podezření z nákazy,“ uvádí se v nařízení veterinářů. Podle Poláška nelze říct, které místo je zasaženo morem více a které méně. „Obdobný stav je poslední dva, tři roky. Ohnisek ale přibývá,“ naznačil s tím, že dřív se doporučovalo léčit nákazu antibiotiky.

„To je ale, řekl bych, iluzorní názor, protože tak se nikdy mor nezlikviduje úplně a po novém propuknutí nákazy je ještě horší,“ varoval včelaře. Proto taky veterináři zakazují včelstva, po propuknutí moru včelího plodu, léčit. Na Novojičínsku patří mezi nakažené lokality Frenštátsko. „Jedenáct let tam byl klid, před čtyřmi lety to tam vybuchlo a od té doby to nemůžeme zastavit,“ poukázal Josef Kelner, nákazový referent při okresním výboru Českého svazu včelařů a pokračoval: „Zrovna teď jsme ve Frenštátě objevili další tři nakažená místa. Jedno přijde zrušit, od dalších dvou nemám ještě výsledky na prokázání moru.“

Co je mor včelího plodu

Mor včelího plodu je nebezpečná nákaza, převážně postihující zavíčkovaný včelí plod.

Původcem je Paenibacillus larvae, dříve označovaný Bacillus larvae, White (1904), grampozitivní tyčinkový mikrob, který vytváří mimořádně odolné spóry.

Nákaza se šíří infikovanou potravou, zalétavými včelami a roji, loupeží, infikovanými plásty, úly a včelařským příslušenstvím.

Nákazu mohou rozšiřovat i roztoči a jiní škůdci.

Spóry Paenibacillus larvae se dostanou s potravou do trávícího traktu larev prvních instarů (otevřený plod), kde vyklíčí, pomnoží se, zničí buňky žaludeční výstelky a proniknou do hemolymfy a dalších tělesných tkání.

Příznaky se projeví až u zavíčkovaného plodu.

Plást bývá nepravidelně zakladen (mezerovitý plod), víčka jsou ztmavlá, propadlá, občas proděravělá.

Napadené larvy mění barvu z perleťově bílé na šedožlutou až tmavohnědou a přeměňují se v lepkavou, hlenovitou hmotu, která se dá z buněk vytáhnout jako vlákno, dlouhé několik centimetrů.

Konečným stadiem rozložení larvy je příškvar, který pevně lpí na spodní stěně buňky.

zdroj: Krajská veterinární správa