Velkolepou procházku historií Těšínského Slezska – od pravěku po novodobé dějiny – nabídne budova Muzea Těšínska na českotěšínské Hlavní třídě, které se v roce 2020 otevře široké veřejnosti. Rekonstrukce za 123 milionů korun začala letos.
Expozice od roku 2020 nabídnou spousty historických materiálů ve spojení s moderními prvky na úrovní současného evropského muzejnictví. Návštěvník se setká například s postavami dávných šlechtických rodů, které území Těšínského Slezska vlastnily, potká i postavy z dávných místních legend, nahlédne do bydlení v historické kolonii, pozná i život zdejší prvorepublikové smetánky, podívá se, jak měnila zdejší příroda a krajina.
„V nádvoří zde například vznikne amfiteátr a mini parčík, vystavíme zde i těžké kamenné prvky, jako erby, náhrobníky, hraniční kameny a další,“ prozradil další plány vedoucí útvaru společenských věd Muzea Tašínska Radim Jež.
Rekonstruovaný objekt nabídne návštěvníkům procházku historií celkem ve čtyřech podlažích. Autoři mysleli například i na hornictví, návštěvník se projde i setmělou důlní štolou vybaven hornickým kahanem, ti otrlejší například nahlédnou i do místa důlního neštěstí, kde uslyší
i reálné zvuky této nešťastné události.
Objekt na Hlavní třídě nechal v letech 1885 až 1886 vystavět významný těšínský architekt Alois Jedek. Původně šlo o spojené domy čp. 13 a 15, které obsahovaly i bytové jednotky, od roku 1951 ho začalo využívat Muzeum Těšínska.
„Původně se využívalo přízemí, kde byla expozice a část sloužila jako depozitář. V roce 1998 zde začala celková rekonstrukce,“ řekl dále Radim Jež.
Tehdy se stihla opravit střecha, fasáda, půdní prostory měly sloužit jako kanceláře, došlo i k výměně oken. Pak se ale rekonstrukce musela zastavit.
SLOŽITÁ JEDNÁNÍ A DALŠÍ TVRDÁ DŘINA
Zjistilo se, že objekt není v úplném vlastnictví zřizovatele a musela začít náročná jednání s několika vlastníky majetkových podílů.
„Problém byl, že řada z nich před 2. světovou válkou emigrovala do Argentiny a jiných zemí, někteří, či jejich potomci, dnes například žijí v Izraeli. My jsme spolu se současným zřizovatelem, kterým je Krajský úřad, museli všechny identifikovat, dojednat odkupy, či provést některé další náležitosti, aby budova mohla být celá prohlášena za majetek zřizovatele. Ta složitá jednání trvala až do roku 2016,“ popsal nelehkou práci, nad kterou on sám i jeho tým strávil i nejedno jednání do nočních hodin, ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.
Jak dodal, všechno zlé je na něco dobré. Za ta léta se zásadně změnil původní projekt, budova i její okolí dnes bude sloužit takřka výhradně veřejnosti.
Lidem z kraje, muzea a dalším spolupracovníkům, se pak díky tvrdé dřině podařilo vypracovat současný projekt a stihnout podat i žádost o evropskou dotaci na velkolepé úpravy. Zbytek nákladů doplatí kraj a stát.
„Jde o dílo několika architektů a projektantů, se kterými úzce spolupracoval náš tým, naši archeologové, etnografové, přírodovědci, projektoví manažeři i paní ekonomka. Dá se říci, že se tomu velmi intenzivně věnovala polovina zaměstnanců muzea, všem zúčastněným samozřejmě patří velký dík,“ dodává ředitel Muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka.
