Průmyslový areál o rozloze 278 hektarů může vyrůst už v roce 2028 právě v dolnolutyňské části Věřňovice, kde se proti záměru vymezují nejen zastupitelé se starostou a na čtyři tisíce lidí podepsaných pod peticí, ale třeba i vedení sousedního Bohumína. Šéf svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj vysvětluje, co by stavba regionu přinesla a jaké budou dopady na život lidí v okruhu třiceti kilometrů. Pokud tedy lidé o víkendu obec „nezplnomocní“ v boji proti továrně. „Pokud se tak stane, je zcela možné, že gigafactory vznikne jinde. Pak bych ale byl rád, aby Karvinsko přestalo říkat, že mu má stát něco kompenzovat za těžbu uhlí a pomáhat nové budoucnosti,“ vzkazuje Jan Rafaj.

Projekt továrny na baterie do elektromobilů slibuje až sedm tisíc pracovních míst. Nakolik je region potřebuje?

Musíme se bavit o tom, jaká ta pracovní místa jsou. Problém Karvinska nyní je, že zejména mladí lidé po škole nevidí zajímavou pracovní příležitost a tato část populace se z regionu vylidňuje. Přitom přichází ne ledajaký zaměstnavatel, ale takový, který bude nabízet kvalifikovanou práci na různých úrovních – manažerských, dělnických, v multikulturním prostředí. A předpokládá se velká provázanost na region v mnoha oblastech.

Co by tedy realizace projektu znamenala pro region v širším smyslu?

Na továrnu budou navazovat služby, vysoké školy, výzkumná centra a různé další firmy. Dá se předpokládat, že to nebude ledajaká práce, ale vysoce kvalifikovaná práce a nadstandardní průměrnou mzdou v průměru kolem 55 tisíc korun. Podívejme se v této souvislosti na příchod automobilky Hyundai do Nošovic, tam to také nebylo jen o příchodu investora, ale o zvýšení prestiže regionu a příchodu dalších investorů, o zkvalitnění služeb. Dá se také předpokládat pozitivní vliv na hodnotu nemovitostí, což nastalo i na Frýdecko-Místecku, kde byly ceny nemovitostí dokonce nižší než v Karviné, a dnes je to diametrálně odlišné. Všem lidem se tím zhodnotí majetek, a to na celém Karvinsku. Lidé, kteří tam budou pracovat, budou bydlet v okruhu 30 kilometrů, nahoru půjde celá kupní síla regionu.

Nepůjde tedy o tuctovou výrobnu, ale areál s vysokou přidanou hodnotou pro kvalifikovanou pracovní sílu?

Lidé, kteří trochu investici rozumí, to chápou a považují to za „game changer“. A to je převažující názor v regionu. Ale chápu – zdůrazňuji, že skutečně chápu –, že pro lidi, kteří bydlí bezprostředně u plotu potenciálního závodu, to má jinou příchuť. Tyto lidi musíme brát velmi vážně a je to bohužel chyba státu, že neumí předem zklidnit emoce a vysvětlit lidem, co bude přínosem a jaké kompenzace tím získají. Obcím se dobuduje infrastruktura, dojde ke zlepšení občanské vybavenosti a kdyby fungovalo lepší rozpočtové určení daní, bylo by to ještě lepší. Každopádně když se podíváte na investice tohoto typu, mívají pozitivní dopad. Například v pondělí jsem byl v Kojetíně v novém závodu Amazon a vládne tam ohledně toho hotové nadšení.

Lidem vadí zejména umístění budoucího průmyslového areálu nedaleko chráněné oblasti Poolší, navíc v lokalitě s jedním z nejhorších ovzduší nejen v Česku. Zkrátka tuší další zhoršení životních podmínek. Jsou jejich obavy liché?

Ke zhoršení ovzduší rozhodně nemůže dojít, protože výrazné zdroje znečištění v regionu omezují svou činnost a ukončuje se spalování v kotlech rodinných domů. Tato investice bude mít minimální dopad do životního prostředí, naopak to napomůže zlepšení celkové místní situace. Karvinsko dlouhodobě správně poukazuje na to, že stát by měl pomoci řešit situaci poté, co Karviná těžila uhlí pro celou zemi, že by to měl stát Karviné vrátit. A není vhodnější příležitost než obdobná investice jako gigafactory.

Podle vás zástupy kamionů, které na 278 hektarů rozlohy budoucí továrny budou z dálnice zajíždět, ovzduší nezhorší? Nebo se počítá výhradně s dopravou po plánované vysokorychlostní železnici?

Domnívám se, že hlavními zdroji dopravy skutečně budou kamiony, případně kolejová vlečka, přičemž kolejí je zde dostatek. Obojí způsob dopravy bude základem pro to, aby se zajistilo co nejlepší napojení na dálnici. Mělo by se dotáhnout to, co v Hyundai není, a to samostatný sjezd z dálnice přímo k fabrice. To je snad jediný problém, který eviduju v souvislosti s automobilkou Hyundai. I silniční doprava má však projít dekarbonizací, pracuje se na tom a předpokládám, že právě baterie, které se tady budou případně vyrábět, mohou do budoucna sloužit i pro tyto trucky. Z dlouhodobého hlediska se nebojím, že by silniční doprava do areálu zatížila životní prostředí. Jsem ale zároveň pro co největší překlápění dopravy na železniční vlečku. Zóna v Dolní Lutyni je ale důležitá, nehledě na to, jestli tam bude baterkárna, nebo jiná obdobně sofistikovaná výroba.

Zahájení výroby se v ideální případě plánuje na rok 2028. Věříte – v případě, že projekt dostane zelenou – v tak rychlou realizaci a proinvestování až dvou set miliard korun?

V Česku jsme si zvykli, že to je rychlé, ale v úspěšných zemích je to normální stavební proces. Napomohlo se tomu schválením zákona o strategických investicích, nový energetický stavební úřad a dnes vstupuje v platnost nový stavební zákon. To vše napomůže tomu, že to budou realistické lhůty. Není důvod v roce 2028 nevyrábět.

Už v závěru tohoto týdne se ale budou dolnolutyňští občané vyjadřovat prostřednictvím referenda zjednodušeně řečeno k tomu, zda gigafactory v obci chtějí, nebo ne. Mají podle vás šanci projekt zastavit?

Nevím, jak je formulováno referendum, myslím, že není postaveno tak, že by ho mohli zastavit. Je ale v pořádku dát obci mandát věc řešit, a to oběma směry. Je dobře, že se o tom mluví, že se hovoří o kompenzacích lidem, kterých se to dotkne. Kdyby byl stát chytrý, přišel by nejdřív s maketami, co tam kdy bude stát, kolik dostane obec a kolik lidé, kterých se to dotýká.

Vy výši kompenzací znáte?

Neznám je, nejsou asi ještě ani definitivně stanoveny, a právě to je ta chyba. Mělo to být známo předem, aby o tom lidé mohli popřemýšlet. Možná by to celý problém zjednodušilo. Ale když jsem mluvil v pondělí se starostou Kojetína, došlo mi, že kdyby se tam uskutečnilo referendum, jestli tam Amazon chtějí, žádný by tam dnes nestál. Za sebe proto říkám, že je důležité vysvětlovat a hovořit s lidmi. Když se budeme lidí v referendech ptát, jestli někde má stát vysokorychlostní železnice nebo průmyslový areál, vrátíme se do středověku. Stát je však povinen štědře vykompenzovat lidi, kterých se to dotýká.

Proti projektu jsou však nejen místní obyvatelé, z nichž asi čtyři tisíce podepsalo petici, ale také zastupitelé a okolní obce. Nemyslíte, že je to dostatečný signál toho, že by se měl stát o gigafactory snažit jinde, kde nebude taková nevole lidí, kteří tam žijí?

Ono je možné, že gigafactory nakonec skutečně vznikne jinde. Pak bych ale byl rád, aby Karvinsko přestalo říkat, že mu má stát něco kompenzovat za těžbu uhlí a pomáhat nové budoucnosti. I na Barboře je dnes spousta lidí proti průmyslové zóně. Neznám však jediný prostor, který by velikostně vyhovoval potřebám a nevzbuzoval u někoho negativní emoce. O stejné investice usilují i jiné státy a vypořádají se s občany. Pokud to my nedokážeme, budujeme si skanzen a ne budoucnost. Ale to si musejí před voliči zodpovědět politici sami. Pokud ne, nezískají tím úspěch ve volbách, ale budou se muset ptát, proč jejich děti odcházejí z regionu.

Gigafactory v Dolní Lutyni je tedy podle vás jedinečná šance?

Pokud tu skutečně bude investice do elektromobility, bude to strategické pro celou zemi. Jsme země postavená na automobilovém průmyslu a má to obrovský přísun do naší ekonomiky. Dramaticky se tím také proměňuje zdejší průmysl. Země s nejširším programem budou mít největší konkurenční výhodu. Vždyť barterie dnes tvoří třetinu hodnoty elektroauta. Budovali bychom zde ohromně silný synergický efekt.