Málokdo by hádal, že Peruánec Willy Pedro žije ve Frýdku-Místku a na Česko nedá dopustit. Zájem veřejnosti o svou osobu, díky podobnosti se slavným argentinským fotbalistou Diegem Armandem Maradonou, zažívá dennodenně.
„Promiňte, nejsem Diego. I když tak vypadám,“ gestikuluje omluvně Willy Pedro. Prakticky neustále. Do České republiky přišel v roce 2005 a hned si ji zamiloval. „Po příchodu do Evropy jsem žil chvíli v Německu, myslel jsem, že tam zůstanu. Do Česka jsem se dostal pracovně asi na dva týdny a jsem tady už víc než patnáct let,“ říká o svém životní pouti. Nepřekvapí proto, že umí velmi obstojně česky, i když rodnou španělštinu nezapře.
play_fill
„Česko mám rád, Česko miluju, beru ho jako svůj domov. Lidé jsou tu pozorní, mám je rád, a oni mě. Na Slovensku, kam chodívám hlavně na Vánoce prodávat, totéž. Už jsem tak trochu Evropan,“ říká Pedro, který žil ve Zlíně a momentálně bydlí ve Frýdku-Místku.
Na své kořeny však nezapomíná. „Občas zaletím do Peru za rodinou, mamka má už roky, ale většinu roku žiju tady v Česku.
Náramky, lapače snů. Vše vlastní výroba
Nezdržím se tam déle než měsíc dva, musím ale vždy brzy zpátky, mám tady práci, musím vyrábět a prodávat,“ říká směrem ke své obživě, jejíž výplody mohou nyní lidé obdivovat třeba na adventních trzích v Havířově. Ve stánku tam prodává se svou manželkou.
play_fill
„Prodáváme hodně věcí z Peru, pončo, náramky, trička, lapače snů a další krásné věci. Některé zboží je přímo z Peru, něco si vyrábíme sami v Česku, Nic jiného u nás nenajdete. Děláme taky spoustu věcí na počkání,“ láká zákazníky, pro které tam bude mít zboží do pátku. Vracívá se tam však pravidelně, nejen o Vánocích.
I v Havířově už si zvykl, že se s ním lidé chtějí často fotit. „Pořád říkají: Diego, pojď, dáme fotku. Já říkám, proč ne, ale nejsem Diego,“ směje se Pedro. Totéž prý zažívá v restauracích. „Lidé si sedí, pijou pivo, a když přijdu, hned to je: Dieego, Dieego. Mám hromadu fotek a videí s lidmi,“ říká a neváhá se o ně podělit s čtenáři Deníku.
Náušnici, přesnou kopii té, jakou nosíval sám Maradona a jež se stala jedním z jeho poznávacích znamení, musel Willy Pedro už odložit. Na lidi fungovala jako magnet, jako by nestačila jeho samotná, téměř stoprocentní podobnost se slavným fotbalistou.
FOTO: Diego Maradona
Fotogalerie: Diego Maradona
„Ale nevadí mi to, rád se s lidmi vyfotím, udělám jim radost a zároveň získám spoustu veselých zážitků a historek,“ přiznává nesmírně sympatický Peruánec.
Hitem v metru i na ulicích
Jednu takovou má z nizozemského Amsterdamu, kde jej zastavili policisté, nakonec celá situace skončila tím, že mohl pokračovat, až se se strážci zákona vyfotil. Ve španělské Seville se s ním zase fotil a natáčel jeden z tamních fotbalistů, který byl zrovna na večeři s partnerkou – Argentinkou.
Zastavují jej tak lidé na ulicích nejen v Česku, na Slovensku nebo v Peru, ale zejména v zemích, kde je pro lidi fotbal smyslem života. Dokládá to spoustou veselých videí zejména z italské Neapole, kde je Maradona – a Pedro už vlastně taky – pro fanoušky bohem. Chudému klubu z jihu Itálie vystřílel titul, první v historii, na který dokázali takzvaní Partenopei navázat až loni – po pětatřiceti letech.
play_fill
„Kde se v Neapoli hnu, slyším Diego, Diego. Zastavují mě lidé na ulicích, skanduje celý eskalátor v metru, prostě něco neuvěřitelného,“ směje se nad neodmyslitelnou součástí svého života Willy Pedro. Fotbal sám sleduje, kromě Neapole má však rád i Juventus. Pro Italy kvůli rivalitě bohatého severu s chudým jihem něco nepředstavitelného, Pedro má však pro Čechy líbivé vysvětlení. „Pavel Nedvěd. To je někdo! Miluju ho,“ vysvětluje. Slíbil, že přijme pozvání Deníku a na jaře vyrazí i na ostravský Baník.
