Děj této netradiční road movie se točí kolem vyhořelých brněnských intelektuálů, kteří jedou do západoukrajinské Koločavy uvést představení Balada pro banditu. Jenže pokazí se prakticky všechno, co se pokazit může. Hroutí se celníci, evropské granty, legendy, navigace, tradice, průběžně i film jako takový, popisují tvůrci. "Opravdu i během natáčení se kazilo, co se kazit mohlo. A do toho samozřejmě covid, který nás hodně zastavil, a ve finále válka na Ukrajině," popisuje producent Petr Minařík.

Ve filmu hrají herci brněnského Divadla Husa na provázku, kde byla několik let na repertoáru dnes kultovní Balada pro Banditu autorů Miloše Štědroně a Milana Uhde, vedle nich se objevují Martin Huba nebo legendy dřívějšího „Provázku“ Bolek Polívka či Miroslav Donutil.

Samozřejmě zazní písně z Balady pro Banditu Miloše Štědroně, někdy v podání Jihočeské filharmonie, jindy slovenské kapely ZVA. „Celá Jihočeská filharmonie se s námi vydala točit na Koločavu, byl to zážitek pro ně i pro nás, muži a ženy v oblecích s hudebními nástroji se brodili koryty řeky nebo se snažili překonat nekonečné kopce Zakarpatí,“ dodává Minařík.

Vladimír Morávek zapojil místní obyvatele, trochu v duchu formanovských filmů šedesátých let 20. století. „Jako když Forman točil film Hoří, má panenko. Ve filmu je velmi těžké rozpoznat, co je realita a co inscenovaná realita. Proto tam nakonec asi nejvíc excelují Martin Huba a Pavla Tomicová, lidé, kteří dokážou hrát tak, že to žijí," říká režisér.

Dodává, že film je o nebetyčné lásce. O Zakarpatské Ukrajině, o kraji, kde Nikola Šuhaj loupežník byl slavným mužem. "Zakarpatští Ukrajinci byli součástí československého státu. Jediné československé vojsko, které se nevzdalo v březnu 1939, bylo na Koločavě, protože vyhlásili samostatnost a hned druhý den na ně zaútočili Maďaři. A oni bojovali, čtrnáct dní bojovali za ideje zanikajícího československého státu," dodává režisér filmu Bandité pro baladu.