V prostoru pod Jaškovskou krčmou se po hladině Těrlické přehrady proháněly lodě i skútr v barvách Státní plavební správy. Jejich vůdci předváděli různé způsoby plavby členům klubů i jednotlivcům používajícím na přehradě motorová plavidla. Při ukázkách mohli vidět, jak nebezpečné vlny od jejich plavidel mohou být.

Ohleduplnost

Projížďky motorovými plavidly různých velikostí a výkonů jsou přitom stále populárnější. S tím však úzce souvisí soužití posádek plavidel s ostatními uživateli vodních ploch. Rybářům, plavcům nebo lidem, kteří se plaví na surfech nebo malých člunech se nelíbí vlny, které dělají výkonné čluny nebo skútry a v krajním případě mohou být i nebezpečné.

Za rizikové účastníky jsou obecně považováni především jezdci na skútrech. Ti si výkonné stroje pořizují právě pro jejich rychlost a současně obratnost, díky které mohou na hladině patřičně řádit. Jakoukoli akrobacii ale mohou provozovat pouze na vyhrazených plochách.

Pro skútry ale i pro všechna další plavidla platí předpisy, které stanovují podmínky plavby. Znát by je měl každý vůdce plavidla. Jak ale ukazují kontroly, ne vždy tomu tak je.

Nedělej vlny

„Poměrně častým problémem při používání plavidel je vznik škodlivého vlnobití a sání při plavbě. To není dovoleno, protože ohrožuje bezpečnost ostatních účastníků plavebního provozu, kterými jsou koupající se lidé či rybáři. Ohrožuje to a může poškodit i jiná plavidla na hladině, ale také stavby a zařízení umístěná na březích. Všimli jsme si toho, že velmi často k tomuhle nežádoucímu počínání nedochází z nějakého zlého úmyslu, ale spíše z nezkušenosti vůdců plavidel. Proto jsme se rozhodli, že místo sankcí a represe zkusíme udělat projekt, který by se zaměřil na prevenci a zkusíme tedy praktickými ukázkami přímo na vodní cestě vysvětlit jednotlivé režimy plavby tak, aby jednotliví účastníci plavebního provozu pluli, aniž by někoho ohrožovali,“ vysvětlila ředitelka Stítní plavební správy Klára Němcová.

Při plavbě se rozlišují tři režimy. Za pomalé výtlačné plavby nevzniká příďová vlna ani škodlivé vlnobití. Nejrizikovější je přechodový režim, při kterém dochází ke vzniku škodlivého sání. Plavidlu se zvedne příď, dojde k podélnému náklonu a vytváří se velké vlny. Při plavbě v kluzu se náklon plavidla srovná, nevytvářejí se problémové vlny, ale plavidlo se po hladině pohybuje poměrně vysokou rychlostí.

Nebezpečné skútry

„V České republice je povolena plavba vodních skútrů pouze v průběžné plavbě. To znamená z bodu A do bodu B. Samozřejmě se mohou otáčet, ale nesmí provádět akrobatické figurální prvky. To znamená žádné skoky, žádné osmičky, žádné točení se na vlastní vlně. To je možné pouze ve vymezených plochách, které po České republice na různých vodních cestách existují,“ dodala ředitelka Němcová.

Právě na Těrlické přehradě slouží policisté místního obvodního oddělení. Ti v průběhu sezony kontrolují dodržování všech nařízení souvisejících s používáním plavidel. Tentokrát se zapojili do osvěty.

„Projekt je zaměřen na to, abychom ukázali všem vůdcům rekreačních plavidel, jakým způsobem mohou po přehradě plout. Chceme ukázat, že policie i Státní plavební správa nejsme jenom represivními orgány, ale chceme lidem názorně předvést, jakým způsobem se mají na hladině bezpečně chovat. Máme zájem na tom, aby nás veřejnost vnímala jako preventivní službu,“ řekl ředitel služby pořádkové policie Martin Hrinko.

Ne vždy ale mohou policisté zůstat jen u domlouvání.

„Bohužel, nejhorším přestupkem, se kterým se při kontrolách plavidel policisté setkávají, je alkohol. Kormidelníci nezřídka nafoukají i přes jedno promile. Dopouštějí se tak, stejně jako řidiči za volantem, trestného činu. Pak jsou při kontrolách odhalovány přestupky, jako třeba znečišťování vody vyhazováním odpadků, neoznačení plavidel, chybějící povinná výbava či dokumentace plavidla,“ doplnil Hrinko.

Co kontrolují policisté:
- Doklady posádky i plavidla a správné označení
- Vliv alkoholu a jiných návykových látek
- Respektování veškerých pravidel a omezení
- Zakázaná jízda způsobující škodlivé vlnobití
Zdroj: Policie ČR

Výtlačná plavba: