V Moravskoslezském kraji zaznamenal Ivo Vondrák s hnutím ANO jednoznačné vítězství, přesto je v něm po letošních volbách cítit velká pachuť. Nelituje, že se Andrejem Babišem nechal přemluvil k další kandidatuře, pozastavuje se však nad tím, jaký signál letošní volby vyslaly.

„Zvykem bývá sestavovat koalici až po volbách. Jsem zastáncem toho, že by mělo jít o soutěž především stran a jejich programů, sestavení koalic bylo navýsost účelové. A tím účelem bylo porazit Babiše. Je to legitimní, stát se to mohlo, ale nevzbuzuje to velkou důvěru ve voličích,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro Deník vítěz krajských voleb a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

„Letos to bylo výhradně o emocích – pozitivních i negativních. Vytratilo se ratio, které si myslím, že by soutěž politických stran měla přinášet,“ mrzí vítěze.

Víte, kdo dostal v rámci hnutí ANO ve vítězných regionech nejvíce preferenčních hlasů?
Předpokládám, že Andrej Babiš.

A potom?
Karel Havlíček, Alena Schillerová, ale ve vítězných regionech jsem to byl po Andreji Babišovi myslím já.

Je vidět, že máte přehled…
Přehled mám, ale nikterak zásadně; že bych výsledky detailně studoval, to ne.

Na druhé straně pouze pět členů hnutí ANO dostalo celorepublikově víc než deset tisíc preferenčních hlasů. U takové koalice Spolu to bylo hned třicet kandidátů, dokonce i u koalice PirSTAN jich bylo dvacet. Znamená to, že v globálu je vašim voličům jedno, koho volí, hlavně že je z hnutí ANO?
To je možné, nemůžu to rozporovat. Také si ale myslím, že to, co se stalo u konkurence, vychází z existence silných koalic. Koaliční strany chtěly a snažily se své vlastní kandidáty protlačit na vyšší pozice. Když se podíváte na PirSTAN, voliči upřednostnili především kandidáty STAN, což se promítlo v pouhých čtyřech mandátech, které mají Piráti ve sněmovně. Kroužkování u konkurence tedy bylo dáno spíše snahou upřednostnit stranu v rámci koalic.

Celorepublikově máte méně procent i hlasů, zato více mandátů. Myslíte si, že prezident pověří sestavením vlády Andreje Babiše, nebo Petra Fialu?
S ohledem na to, jak znám pana prezidenta a co prohlásil, tedy že pověří zástupce nejsilnější strany, což nepřímo říká i ústava, tak si myslím, že pověří Andreje Babiše. Hnutí ANO bude nejsilnější stranou v poslanecké sněmovně. Klub, který má nejvíce členů, je hnutí ANO, to nelze rozporovat. Máme víc sněmovních křesel než koalice Spolu. Pokud bude chtít pan prezident dostát svému slovu a nebude zohledňovat to, že se domluvili Spolu s PirSTAN, je to něco, co zcela jistě má legitimní podklad.

Zmínil jste, že ústava nepřímo říká, že by měl pověřit Andreje Babiše. Hovoří tedy ústava o vítězné straně, nebo o vítězi voleb?
V ústavě se hovoří o vítězi voleb, ale je otázka, kdo v daný okamžik je vítězem voleb. Z hlediska procent je to koalice Spolu, ale paradox je v tom, že hnutí ANO má více mandátů. Jak k tomu tedy přistoupit? Je to paradoxní situace daná novým volebním zákonem. Podle starého zákona by více preferencí získal vítěz, tedy koalice Spolu. V konečném důsledku se stalo to, že snaha ubrat hnutí ANO hlasy, které jsou propadlé, nám paradoxně pomohla.

Vnímáte volby jako prohru s ohledem na celostátní výsledky, nebo jako vítězství díky 13procentnímu náskoku na druhou koalici Spolu v Moravskoslezském kraji?
Když se na to podívám z pohledu kraje, jsme jednoznačný vítěz. Dokonce bych to označil za drtivé vítězství. Na celostátní úrovni tvrdím, že zvítězila koalice Spolu, nicméně trošku šmouhou na kráse tohoto vítězství je, že to nebylo vítězství programové, ale důsledek jednoho jediného tématu – porazit Babiše.

Andrejem Babišem jste se nechal přemluvit ke kandidatuře, což mělo hnutí ANO dopomoci k vítězství, které se nakonec konalo jen částečně. Nemrzí vás to?
Ničeho nelituju. Naopak se ukázalo, že naši voliči v kraji jsou stabilní. Ano, máme tady koalici, která bude vznikat na celostátní úrovni bez hnutí ANO, ale nevidím tam nic, čeho litovat. A příjemně mě překvapil zisk deseti krajských mandátů, což jsem nečekal. Odhadoval jsem osm a vše nad to jsem považoval za výjimečné. A to se i stalo – díky týmu, který tady máme.

Zatím můžeme jen spekulovat, ale nebude-li Andrej Babiš pověřen sestavením vlády a skončí-li v opozici, nebo bude-li pověřen, ale případně v opozici stejně skončí, očekáváte, že skutečně odejde z politiky, jak vyhlásil?
Myslím si, že z politiky neodejde. Jak jsem jej v sobotu sledoval, myslím, že nechce odejít. Jestli bude chtít sedět v poslanecké lavici jako opoziční poslanec, nevím. Je typem člověka, který musí být v exekutivě, vychází to z jeho podnikatelského založení i z toho, co poslední roky dělal. Přesto považuju za velmi nepravděpodobné, že by chtěl z politiky odejít.

Co říkáte na konec levice ve vládě a úpadek ČSSD s KSČM?
Upřímně řečeno je mi hodně líto ČSSD. Je to velká škoda, že vypadli ze sněmovny, je to jedna z nejstarších politických demokratických stran v České republice. Podle mně jim uškodila kampaň vedená v posledních týdnech paní Maláčovou. Nebyla vhodná, nelíbila se mi a projevilo se to i v preferencích voličů. Považuju za chybu, že v rámci fungování sněmovny není zastoupena explicitním způsobem levice.

Je podle vás v české politice do budoucna správná cesta vzniku koalic? Takovým Pirátům se to úplně nevyplatilo, jiným stranám to může pomoci k restartu…
Když se podíváte na politickou scénu mimo Českou republiku, nebývá to zvykem. Zvykem bývá sestavovat koalici až po volbách. Jsem zastáncem toho, že by mělo jít o soutěž především stran a jejich programů, sestavení koalic bylo navýsost účelové. A tím účelem bylo porazit Babiše. Je to legitimní, stát se to mohlo, ale nevzbuzuje to velkou důvěru ve voličích. Takoví Piráti na to nakonec i doplatili a projevilo se to i v posunu lidovců v rámci koalice Spolu. Není to zdravá cesta, osobně preferuju to, aby strany šly do voleb každá za sebe a sestavily se koalice až po volbách. Do jisté míry bych to ještě chápal a toleroval u malých stran, které jsou příliš malé na to, aby překročily pětiprocentní hranici. U takto velkých stran, které dnes máme v parlamentu, je to však čistě účelové.

Za poslední roky byla také nejvyšší volební účast. V kraji přes 60 procent, celorepublikově dokonce přes 65 procent. Co myslíte, že lidi „aktivovalo“?
Myslím, že když si vezmete předvolební kampaně, z klíčových témat se vůbec nemluvilo o energetice, naopak covid byl dobré téma k tomu, upozornit na chyby končící koalice. Podle mě to byla vyhrocená kampaň, velmi vyhrocená a intenzivní, jakou nepamatuju. A to zdvihlo i voliče, kteří by jinak neměli zájem a k urnám nepřišli. Je to samozřejmě dobře, čím více lidí volí, tím lépe. Ale klíčová témata se bohužel vytrácela. A to všude. Podívejte se na debatu, kterou jsem vedl v České televizi s dalšími lídry. Padesát minut jsme řešili jakousi pseudostávku České pošty a pět minut nám zbylo na energetiku a průmysl. Míjelo se to účinkem i z pohledu těch, kteří zajišťovali debaty. Letos to bylo výhradně o emocích – pozitivních i negativních. Vytratilo se ratio, které si myslím, že by soutěž politických stran měla přinášet.

Vybavíte si, kdy a zda vůbec někdy se v naší minulosti volby svezly do úrovně jako nyní „s Babišem“ a „proti Babišovi“ a vytratila se z nich úvaha nad důležitějšími problémy a otázkami?
Do jisté míry tomu takto bylo při posledních prezidentských volbách, tam to bylo Zeman a antizeman, jinak nepamatuji, že by to z pohledu personifikace někdy bylo takto vyhrocené. Není v zájmu moderní politiky, abychom volbu stavěli do protikladů, kde uniká smysl politiky a toho, co chcete nabídnout a po další čtyři roky dělat. Je to škoda, uvidíme, jestli se to změní.