Otázek, které rozlouskne závěr tohoto týdne, je hodně. Hodně je i novinek, které letošní volby doprovázejí. Voliči je v podstatě nepocítí, ale budou mít na výsledky velký vliv.

Deník nabízí vhled mezi moravskoslezské subjekty, které se budou ucházet o vaši přízeň a jejichž lídři se v exkluzivním dotazníku Deníku shodli pouze na třech z pětadvaceti otázek.

Strany měly tentokrát rekordní čas na přípravu, prezident Miloš Zeman volby vyhlásil i kvůli covidovým komplikacím už koncem roku 2020. Volit se bude dnes od 14 do 22 hodin a zítra od 8 do 14 hodin.

Vše na téma VOLBY 2021 v MS kraji najdete zde

Vítězství v kraji obhajuje hnutí ANO (35 procent hlasů v roce 2017), následované SPD (14 %), ČSSD, KSČM, Piráty (shodně 9 %), ODS (7 %) a KDU-ČSL (6 %). Volební účast v roce 2017 byla 56 procent a Moravskoslezský kraj do sněmovny „poslal“ 22 poslanců. Kteří to budou letos?

Velká jména v klíčovém kraji

V letošních volbách se skutečně hraje o hodně – byť každý o něco jiného, i proto se nelze divit, že takřka všechny strany a hnutí nasadily do hry v Moravskoslezském kraji to nejsilnější, co mají k dispozici.

Hnutí ANO posadilo do čela kandidátky hejtmana Ivo Vondráka, který původně do parlamentu kandidovat nechtěl, koalice SPOLU exministra dopravy Zbyňka Stanjuru, Piráti jednu ze svých nejvýraznějších tváří Lukáše Černohorského, sociální demokraté ministra kultury Lubomíra Zaorálka, SPD minule za Středočeský kraj bojujícího Tomia Okamuru a komunisté stejně jako minule Leo Luzara, někdejšího místopředsedu strany.

Novinky letošních voleb

Jednou z novinek letošních voleb je procentuální minimum hlasů, které musejí získat jednotlivé koalice pro vstup do sněmovny. V minulých volbách před čtyřmi lety musely dvoučlenné koalice získat deset procent hlasů a tříčlenné dokonce patnáct procent, což strany odrazovalo od spolčování.

Letos dvoučlenným koalicím stačí osm procent a tříčlenným jedenáct, což je patrně i jeden z důvodů vzniku koalice Piráti a Starostové, koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) či z menších uskupení Trikolóry, Svobodných a Soukromníků.

Spravedlivější dělení

Menší strany také vydělají na novém přepočítávání hlasů, neboť Ústavní soud rozhodl, že původní dělení hlasů na mandáty pro ně bylo diskriminační. V praxi to vypadalo tak, že zatímco například hnutí STAN muselo na jeden mandát získat téměř 44 tisíc hlasů voličů, vládnoucímu hnutí ANO k poslaneckému křeslu stačilo něco málo přes 19 tisíc hlasů.

Nový dvoukolový systém přepočtu hlasů na křesla toto částečně zrovnoprávní a malým stranám nebudou propadávat krajské hlasy, které už nestačí na mandát, ale na celorepublikové úrovni se budou znovu sčítat a převádět.