V posledních komunálních volbách vaše kandidátka ČSSD získala úctyhodných 51 procent, ačkoliv celorepublikově tato strana klesla pod pět procent. Čím si to vysvětlujete?
Snažíme se, aby se v Karviné lidem žilo dobře, a to jak v rámci vybavení infrastruktury, tak služeb nebo volnočasových aktivit. A těch 51 %? Bereme to jako vysvědčení za uplynulá léta našeho působení, ze kterých máme velkou radost, na druhou stranu nás velmi zavazují k další práci.

Pozůstatky původní Karviné
Z Karviné je Bůh vysoko a Praha daleko. Přesto se město po ukončení těžby zvedá

Jak vidíte přerod Karviné z těžebního města v nové, moderní, "posttěžební"? Jak se jí to daří a kde najde svou novou identitu? V turismu a lázeňství? V něčem jiném?
Karviná vznikla na uhlí, to je holý fakt. Nebýt tohoto nerostného bohatství, nikdy by se z Karviné nestalo osmdesátitisícové město a nikdy by pro stát a bývalého vlastníka OKD nebyla tak významným zdrojem příjmů. To, že se jednoho dne uhlí dotěží, je další nevyhnutelnou realitou. Stejně tak by mělo být automatické, že stát těmto vytěženým regionům podá pomocnou ruku, jak je to v západní Evropě běžné. Karviná však není z těch, která by s nataženou rukou pouze čekala. Snažíme se jít státní pomoci naproti. Máme připraveny projekty, například do Fondu spravedlivé transformace. Aktivně hledáme investory a snažíme se, aby přechod do doby „posttěžební“ byl co nejplynulejší. Jak plynulý ale bude, záleží pouze na vládě naší země.

Takto vypadaly karvinské hornické kolonie.Takto vypadaly karvinské hornické kolonie.Zdroj: Se svolením Stará Karviná

Někteří místní patrioti litují postupného zániku městské části Karviná-Doly. Proč musely padnout jedny z posledních dřevěných domků, tzv. fiňoků? Proč byl zbourán unikátní soubor industriálních památek, který prý byl mezinárodní expertní skupinou označen jako vhodný kandidát na zápis do UNESCO?
Pohledů je mnoho. Někteří karvinští patrioti tyto ruiny za památky nepovažují. Problém ale tkví jinde. Drtivá většina pozemků na území Karvinska je ve vlastnictví několika soukromých společností, které si se svým majetkem mohou nakládat dle svého uvážení. A to byl také případ oněch fiňoků, kdy se majitel, společnost Heimstaden Czech, rozhodl pro jejich demolici. A tak bych mohl pokračovat i u dalších objektů.

Masarykovo náměstí v Jeseníku, uprostřed radnice.
Bydlíme za horami, ale už nejsme zapadákov, zní z Jeseníku. Město oživují mladí

Město Karviná žádnou památku nezbouralo?
Město žádnou památku, kterou kdy mělo ve svém vlastnictví, nikdy nezbouralo. Naopak do všech památek pravidelně investujeme a udržujeme je. Třeba údržba Zámku Fryštát nás ročně stojí nemalé výdaje, zrekonstruovali jsme tři historické domy na náměstí, které jsme museli odkoupit od soukromého vlastníka. Odmítal do nich investovat a zchátraly by. Aktuálně pak připravujeme rekonstrukci a záchranu historických koníren v parku Boženy Němcové.

Zámek Fryštát.Zámek Fryštát.Zdroj: Deník/Zuzana Hronová

Někteří vaši kritici říkají, že nejvíce peněz jde do karvinského fotbalu, kterému šéfujete, nebo do velkých projektů, ale málo se podporují ty menší, občanské projekty. Jaký je váš pohled?
Předsedou spolku jsem už dvacet let a téma fotbalu je už tak trochu evergreen opozice, především před komunálními volbami. Financování vrcholové soutěže je v naprostém standardu ve srovnání s ostatními městy a kluby na obdobné úrovni. Městský fotbalový klub vychovává přes 400 dětí a mládeže, což je jednoznačně nejvíce ze všech sportovních oddílů města. Podporujeme také házenou, jež tu je na vrcholové úrovni, dále hokej, hokejbal, basketbal, tenis, badminton, judo a další sporty. Financujeme také Městský dům kultury, Regionální knihovnu nebo sportovní zařízení pro občany. Další peníze dostávají spolky z Fondu primátora. Revitalizujeme rovněž polikliniku, která nabídne místním lékařům a podnikatelům lepší podmínky pro svou činnost. Ano, jsou to velké projekty, které ale dle mého názoru dávají smysl, a nemyslím si, že jsou špatné. A samozřejmě, že rádi podpoříme i projekty menší. Musí však mít reálný základ, nějakou strukturu a smysl.