play_fill
play_fill
Poslední vozík je tradiční akce, kterou se oficiálně končí těžba na šachtě. I proto se přijeli podívat pamětníci, bývalí i současní horníci, nechybělo vedení OKD a hosté, včetně novinářů.
Před branou od autobusového stanoviště se tvořily fronty, loučení se šachtou si nechtěly nechat ujít desítky lidí. „Tady jsem se nablil u těch stromků.“ „Tady?“ ptá se kolega. „Jasně, jak jsem šel ráno na šichtu po tahu. Jooo, to byly časy,“ vybavil si jeden z horníků střípky z dob, kdy na šachtě pracoval.
Na roky strávené v tomto areálu vzpomínal i Tomáš Gallik, horník, který na Lazech opracoval od svých 15 let. Do důchodu šel před dvěma lety, ale i v důchodu pracuje v servisních službách., Proto byl i dnes v pracovním. „Je to tíživý pocit. O to víc, když si tu prožijete celý svůj pracovní život, vzpomínáte na kamarády a spustí dalších věcí. Pro mě je to smutný den. Když jsem sem dnes šel, žena ni říkala: Hlavně to přežijte“, říká osmapadesátiletý muž.
U těžních klecí je nastoupená hornická kapela, vedle nich lidé ze současného i bývalého vedení OKD. Vše pozorně sledují i lidé na směně. Krátce po deváté hodině dává výkonný ředitel OKd Michal Heřman pokyn, aby z dolu vyvezli poslední vozík. Muzika k tomu hraje hornickou hymnu. Následuje hlášení závodnímu dolu, fotoaparáty cvakají, kamery natáčejí.
close
info
Zdroj: Deník / Tomáš Januszek
zoom_in
Co bude dál?
Aktuálně na Dole Lazy pracuje 350 lidí. Od března 2020, kdy důl vstoupí do útlumového programu, jich zůstane asi jen stovka. Někteří odejdou do důchodu, jiní přejdou na jiné šachty v revíru. Činné jsou momentálně čtyři – ČSA, Darkov, ČSM sever a ČSM jih.
V areálu Dolu Lazy začne příští rok technická likvidace, která má podle výkonného ředitele OKD Michala Heřmana měla trvat až do roku 2023, a přijde na stovky milionů korun.
O zavírání dalších dolů v OKD zatím rozhodnuto není „Momentálně pracujeme s akcionářem na aktualizaci střednědobého plánu, který je dva roky starý. Během několika měsíců by mělo být jasné, jaká je strategie OKD pro příští rok. Závislí jsme na světových cenách uhlí, které letos o více než třetinu klesly, a také na kondici OKD i na kondici našich klíčových zákazníků,“ říká Michal Heřman.
Z historie Dolu Lazy
Těžba v Dole Lazy (dříve Nová Jáma, neboli Neuschacht) začala v roce 1892. Důl byl stavěn od roku 1890 jako největší a nejmodernější své doby s tehdy obrovskou kapacitou 500 tisíc tun roční těžby. Největší těžba byla v 80. letech minulého století, až 2,5 milionu tun. Loni vytěžili na Lazech 450 tisíc tun, letos 250 tisíc koksovatelného uhlí. V roce 1950 byl nejprve přejmenován na Důl A. Zápotocký a v roce 1991 vnikl Důl Lazy.
Jak bude probíhat zasypávání dolu?
Po ukončení těžby se vytáhne technologie z posledního porubu. Pokud tam jsou zdravé výztuže, ještě se možná využijí na jiných šachtách. To by mělo trvat do března, kdy začnou přípravy na uzavírku celého dolu.
„Aby se mohly jámy uzavírat a zasypávat, potřebujeme důl zmenšit na menší celek, musí se uzavřít například prostor zásobníků. Zůstanou pouze tři jámy a v jejich nejbližším okolí vybudujeme výbuchuvzdorné hráze, aby prostor v dole zůstal větraný. Jedna jáma zůstane jako plynová, který kde potrubí povede až po okraj betonového poklopu jámy, dvě další se pak zasypou klasickou hlušinou,“ popisuje závodní dolu Miroslav Konečný.
Na to spotřebují asi 67 tisíc tun horniny. Poslední jámu zaplní popílko-cementovou směsí a bude sloužit k odvětrávání metanu, aby nekontrolovaně nepronikal na povrch.
