Kliknutím zvětšíteK neštěstí došlo v sobotu chvíli před 11. hodinou. Odborníci hodnotí otřes o síle 3,42 stupně Richterovy škály jako mimořádně silný. Znatelně ho pocítili také obyvatelé na české straně, zejména Karviné, která je vzdušnou čárou od epicentra jen 10 kilometrů.
V době otřesu v dole na 9. patře v hloubce 900 metrů pracovalo zhruba 250 horníků. Jedenáct bylo přímo na pracovišti, které postihl zával, z čehož se čtyřem podařilo evakuovat vlastními silami.
Ze sedmi horníků, kteří zůstali na zavaleném pracovišti, se dva podařilo zachránit už odpoledne. V místní nemocnici se podrobili ošetření, jeden podstoupil operaci.
Dva havíře záchranáři našli bez známek života. Jednoho při závalu přimáčkla kovová konstrukce.
Zával důlní chodby značně poškodil. Ke zbývajícím třem horníkům se záchranáři snaží dostat dvěma cestami.
Polské zpravodajství a animace záchranné akce
Do záchranné akce je aktivně zapojeno zhruba 200 lidí. Přímo v podzemí se střídalo 12 sedmičlenných skupin, nyní je to až dvacet pětičlenných týmů. V práci se musejí střídat kvůli velmi náročným podmínkám, které v dole panují.
Záchranáři se potýkají s vysokými teplotami v důlním prostoru, který není dostatečně větrán a také koncentracemi metanu. Ten se v dole objevil také po dalším menším otřesu v neděli odpoledne. Koncentrace se následně snížily, ale záchranné akce to zpomalilo.
Nároční podmínky
Jak pro TVN24 popsal ředitel šachty Daniel Ozon, báňští záchranáři musí pracovat v dýchacích přístrojích, a to po dobu maximálně 110 minut. Pak se střídají s kolegy. Postupně se snaží prokopat chodbou, která má na výšku jen 1,5 metru a v jedné části dokonce jen půl metru. Aby tímto místem mohli projít, musí si veškerou osobní výstroj a používanou techniku tahat za sebou. Přímo v dole mají místa, kde se ochlazují a odpočívají před další směnou.
Tři horníci by se měli nacházet v prostoru chodby, kterou při přípravě nového těžebního díla razili. Záchranáři se k nim prokopávají zavalenou chodbou o délce až 350 metrů. V pondělí ráno jim zbývalo ještě zhruba 200 metrů.
Do místa, kde předpokládají, že by horníci mohli být, se snaží také dostat co nejvíce čerstvého vzduchu. Od začátku záchranné akce už nainstalovali více než 400 metrů vzduchovodu.
Záchranou žije celé Polsko
Průběh záchranných akcí sleduje nepřetržitě celé Polsko. Přímo na šachtu a také do nemocnice za zraněnými přijel prezident Andrzej Duda.
Šance na přežití trojice však nejsou příliš vysoké. Při závalu mohli být těžce zraněni přímo padající horninou nebo tlakovou vlnou, případně se tam mohla nebezpečně zvýšit koncentrace metanu.
Nebezpečné podzemí
Důlní otřesy a neštěstí se nevyhýbají ani šachtám na české straně černouhelného revíru.
Podobně náročnou záchrannou akci, jakou nyní absolvují polští záchranáři, podstoupili v prosinci 2008 báňští záchranáři v podzemí Dolu ČSA v Karviné.
K neštěstí došlo na 11. patře šachty Jan Karel Dolu ČSA v Karviné. V hloubce jednoho kilometru začali ráno horníci odstraňovat popílkovou ucpávku dočasně odstaveného asi tři kilometry dlouhého překopu. Na přelomu odpolední a noční směny se tam tři vysokoškolsky kvalifikovaní pracovníci vydali na prohlídku odvětrávaných prostorů. Celou trasu mohli zvládnout asi za dvě hodiny, ale v dohodnuté době o sobě nepodali zprávu na základnu. Podle všech předpokladů se tři důlní technici dostali při průzkumu překopu něco málo za polovinu trasy, kde jeden z nich zkolaboval. Dva jeho kolegové se vypravili pro pomoc s tím, že blíž to budou mít na konec chodby v původním směru chůze. Navíc šli proti čerstvě vháněnému vzduchu. Netušili však, že větrní proud prochází přes zával, přes který se nemohou dostat. Na zpáteční cestu už bohužel neměli dostatek sil. V chodbě byla 92procentní vlhkost a teplota 37 stupňů Celsia, což také s největší pravděpodobností způsobilo celkové vyčerpání organismu a smrt.
Při záchranné akci museli záchranáři postupovat velmi opatrně. Postupně si zřizovali ochlazovací a odpočinková místa, kde se střídali. Nalezeným kolegům už ale pomoci nemohli. Za náročných podmínek byl ve vzdálenosti 1760 metrů nalezen mrtvý 32letý Andrzej B. a dále pak 44letý E. C. a 29letý M. D.
Důlní otřesy
Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.
Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.
Více informací o důlních jevech najdete ZDE
Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.
Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.
Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
