K pacientům na Karvinsku vyjíždí deset posádek ze sedmi stanovišť. Lékařské posádky zasahují v systému rychlé lékařské pomoci v Karviné, Orlové a Havířově. Loni měly téměř pět tisíc výjezdů. V režimu rychlé zdravotnické pomoci, kdy je posádka složena ze zdravotnického záchranáře a řidiče, bylo minulý rok realizováno osmnáct tisíc zásahů.

Mám virózu. Zavolám záchranku

I když posádky vyjely k mnoha vážným případům, kdy ve 206 případech byla kvůli selhání základních životních funkcí nutná resuscitace a téměř dvě stě padesáti pacientům už záchranáři nedokázali pomoci, nejvíce je zatěžují neindikované výjezdy, které navyšují počty událostí. Záchranáři pak mohou chybět tam, kde jsou opravdu potřeba.

„Lidé si prostřednictvím tísňové linky dokáží zavolat například v případě několik dní starého úrazu končetiny, virózy a dalších zdravotních obtíží, které zásah zdravotnické záchranné služby nevyžadují," říká mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl.

Dodává, že někdy se záchranáři setkávají i se záměrným nadhodnocováním obtíží, aby operátoři posádku na místo vyslali.

Kromě infarktů, mrtvic, epileptických či astmatických záchvatů a úrazů zaměstnali záchranáře v našem regionu také lidé s psychickými onemocněními a sebevrazi. Takových zásahů měli o sto padesát více než v roce 2014. Loni takto zasahovali u 1 545 případů.

„Jednalo se především o pacienty s depresemi, akutními psychotickými stavy, ale také například se závislostmi," říká Humpl.

Zbytečné riskování

Připomněl, že velká část výjezdů posádek záchranářů je kvůli náhle vzniklému nebo prudce zhoršenému tělesnému stavu.

„A těchto pacientů ošetřili záchranáři na Karvinsku patnáct tisíc," dodal mluvčí záchranné služby.

Takových zásahů měli záchranáři o sedm stovek více než v roce 2014. Mezi zásahy, na které záchranáři jen tak nezapomenou, patří například dubnová otrava oxidem uhelnatým, které podlehl muž z Bohumína, nebo srážka motorkáře s mladou ženou, která jej při jízdě natáčela.