Novou úřednickou mašinérii rozjela novela zákona o sociálních dávkách. Paradoxem přitom je, že úředníci a potažmo radní měst, kteří pak budou o udělení či neudělení hlasovat, například podle platných pravidel nemohou o jednotlivých žadatelích dostávat od úřadu práce téměř žádné informace. Celá novela tak ve městech vyvolala i nemálo negativních reakcí.

Jak to nyní vypadá v praxi? Například v Karviné se tato situace týká přibližně 490 rodin.

„Můžou nám ale přijít i žádosti ze stran našich spoluobčanů, kteří žijí na ubytovnách jinde než v Karviné. Je jasné, že nám to přidá práci, a museli jsme přijmout i pracovníka navíc," řekla mluvčí zdejšího magistrátu Šárka Swiderová.

Sociální odbor kvůli tomu posílili také v Bohumíně.

„Dá se však předpokládat s pravděpodobností hraničící s jistotou, že v Bohumíně, kde dlouhodobě protestujeme proti ubytovacímu byznysu spojenému s plýtváním sociálními dávkami a dalšími negativními jevy, lze pro tyto doplatky jen těžko získat většinový souhlas rady města," uvedl starosta Bohumína Petr Vícha.

Servítky si neberou ani v Orlové.

„Myslím si, že se v tomto případě začíná dům stavět od střechy. První měl být zákon o sociálním bydlení a až poté vyplácení doplatků na bydlení lidem na ubytovnách," uvedla tamní místostarostka Renata Potyšová a dodala: „Co se týče jednání, tak nebudeme paušalizovat, každý případ budeme projednávat samostatně, budeme zjišťovat, jak se ti lidé ocitli na ubytovně, co je k tomu vedlo, v jakých podmínkách žijí a podobně."

Chybí informace

Většinu radnic na Karvinsku pak „pobavil" i názor ministerstva práce a sociálních věcí na to, jak mají obce rozhodovat, když jim přitom úřad práce může o každém žadateli sdělit de facto jen zcela základní údaje.

„V tomto ohledu proto bude kladen větší důraz na působení sociálních pracovníků jednotlivých obcí, kteří mohou přímo v terénu získat další informace, ale také s žadateli o dávky hmotné nouze adekvátně pracovat," uvedl na toto téma pro Deník Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva. Jenže jak se jednomyslně shodli zástupci všech oslovených měst, místní sociální pracovníci už tak, a to nejen v terénu, pracují s místními lidmi závislými na dávkách více než dost. „Situace se u těchto osob mění každý den a nic z toho se nedá paušalizovat a vše se musí posuzovat individuálně. Osobně si myslím, že s „potřebnými" lidmi pracujeme nad rámec svých povinností s vysokým nasazením. A přitom ne vždy se z jejich strany setkáváme s dostatečným zájmem a vůlí řešit situaci. Případně jsou jejich schopnosti omezené a v takových případech se opravdu snažíme o maximum možného," shrnula vedoucí sociálního odboru Českého Těšína Klaudie Dinelli.

Petr Sulek z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí říká:

Ministerstvo věří, že obce snad budou rozumné

Ostrou kritiku ze strany obcí v čele s Bohumínem vyvolala novela Zákona o hmotné nouzi, která říká, že od 1. května obce mají dávat své souhlasné či záporné stanovisko u každé žádosti o tzv. sociální dávky na bydlení.

Obce kritizují například to, že jim úřad práce ani nemůže poskytnout podrobnější údaje o žadatelích a to vše je tak podle kritiků jen zbytečná práce navíc. Další souvislosti se snaží vysvětlit Petr Sulek z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.

Jak má podle vás vypadat tato práce obcí v praxi a jak mají obce rozhodovat, komu doplatek schválí a komu ne, když ani nemají o daných lidech právo získávat podrobné informace?

Úřad práce bude obce žádat o souhlas písemně a v rámci každé žádosti o doplatek na bydlení. Vzhledem k tomu, že je vázán mlčenlivostí, bude moci sdělit pouze jméno klienta a jeho adresu. V tomto ohledu proto bude kladen větší důraz na působení sociálních pracovníků jednotlivých obcí, kteří mohou přímo v terénu získat další informace, ale také s žadateli o dávky hmotné nouze adekvátně pracovat.

Proč vůbec bylo něco takového do novely zákona o sociálních dávkách vloženo?

Uvedená podmínka souhlasu obcí byla do návrhu zákona doplněna ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně pozměňovacím návrhem předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury. To znamená, že uvedená úprava nebyla projednána v příslušném gesčním výboru. V textu novely, kterou předkládalo naše ministerstvo, tato podmínka nebyla. Mnozí z poslanců a senátorů, kteří pozměňovací návrh podpořili, jsou zároveň komunálními politiky a návrh podpořil i Svazek měst a obcí.

Bohumín je ale rozhodně proti a není to jediné město, kterému se tato novela vůbec nelíbí. Vedení města dokonce naznačilo, že demonstrativně neudělí daný souhlas nikomu z žadatelů…

My věříme, že obce tuto svoji novou pravomoc uchopí rozumně a že souhlas neudělí jen v odůvodněných případech s vědomím, že je nutné těmto osobám nalézt jiné bydlení, kam budou moci být dávky na bydlení poskytnuty.