„Po výstavě šlechtických sídel hrabat Larisch-Mönnichů se tak veřejnost může seznámit s průmyslovou částí města a významnými budovami, které ve staré Karvinné stály, ale také se životem obyvatel tamních hornických kolonií," říká vedoucí oddělení marketingu a školství Ingrid Szczypková.

Město, které už není. Pohled na původní Karvinnou.

Průmyslový rozmach Karvinné nastal po nálezu uhlí v roce 1776, kdy se postupně stala centrem největší těžby a z malé vesnice se stala dvacetitisícovým městem s velkým významem, vlastní radnicí, náměstím i kostely.

Město, které už není. Pohled na původní Karvinnou.

Součástí výstavy je velký panel s mapou, která zachycuje město v období 30. let minulého století se stavbami, šachtami, hornickými koloniemi, továrnami, obchody, službami a další občanskou vybaveností. „Návštěvníci najdou místo, kde např. stávala četnická stanice, kde zahradnictví, kovářství, kde byly školy, a to české či polské, kde si mohli tehdejší obyvatelé zajít na pivo či se najíst, zasportovat, kudy jezdila lokálka," přibližuje Szczypková.

Město, které už není. Pohled na původní Karvinnou.

Výstava také připomíná významné rodáky z této městské části. Po 2. světové válce postupně tehdy už městská část Doly ustupovala další těžbě, lidé byli stěhováni jinam. Dnes zůstal jediný šikmý kostel svatého Petra z Alkantary a areály šachet, které jsou dnes památkami. V Dolech by na místě jedné ze šachet měla vzniknout nová průmyslová zóna nad Barborou.

Výstava potrvá do 28. srpna. Poté ji vystřídá velká přehlídka děl karvinského rodáka a dnes světově uznávaného umělce Jakuba Špaňhela. 

Město, které už není. Pohled na původní Karvinnou.