Otřes se projevil zhruba v 11.33 hodin. K uvolnění napětí v poddolované hornině došlo v hloubce 655 metrů v lokalitě Darkov Stařiny. Zatím nejsou informace o tom, zda se otřes projevil na důlním pracovišti některé z místních černouhelných šachet.
Podle záznamů seismografických stanic se jednalo spíše o menší záchvěv, kterému několik jiných předcházelo. Redakci kontaktovalo několik lidí z Karviné, kteří jev zaznamenali.
Zaznamenat je mohli především lidé, kteří v tom okamžiku spíše seděli, případně měli ruce na stolech, na klávesnicích a pohyb podlah v budovách tak cítili zřetelněji. Při otřesech často dochází také k pohybu menších předmětu v policích, obrazů na stěnách či k houpání lustrů.
Lidé, kteří otřes zaznamenali, si okamžitě vzpomněli na nedávnou tragédii v podzemí Dolu ČSM ve Stonavě. 20. prosince tam při výbuchu metanu zemřelo 13 horníků.
Důlní otřesy
Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.
Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.
Více informací o důlních jevech najdete ZDE
Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.
Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.
Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.