„Jsem přesvědčen o tom, že tento postup je nevhodný. Sníh totiž v případě, kdy dlouhodobě nesněží, zmizí sám. Jelikož ale padá ve více či méně pravidelných intervalech, jsme neustále nuceni brodit se v nasolené kašovité hmotě,“ domnívá se jeden z obyvatelů Českého Těšína Bronislav Kyjonka.
Podle něj je to velmi nepříjemné nejen pro dospělého člověka, ale i pro malé děti, které mívají toto slané nadělení často až po kolena. Špatně se projíždí s kočárky a nelze použít saní či bobů. „Nejhůř jsou na tom asi psi. Lidé si ničí pouze své boty, kdežto oni žádné nemají,“ dodal Kyjonka s tím, že by bylo dobré přehodnotit způsob zimní údržby a omezení posypu solí jen na nezbytné případy.

Podle vedoucí odboru správy majetku Českého Těšína Karíny Benatzké má solení svá pro i proti. „Z tohoto důvodu jsme také nepřistoupili k solení plošnému, ale solíme jen místně. Použití soli bylo v minulosti konzultováno nejen s oddělením životního prostředí, ale především se Správou silnic Moravskoslezského kraje, která sůl užívá od nepaměti a má za sebou jistá prověřování škodlivosti solení. Výsledky testu neprokázaly škodlivost vůči životnímu prostředí,“ vysvětlila. Přednostně se solí na dopravně důležitějších komunikacích a tam, kde projíždí autobusová doprava.

Stejně tak se provádí údržba solí i v jiných městech. Například v Bohumíně a Karviné se provádí údržba městských chodníků podle operačního plánu zimní údržby.

V Karviné se údržba solením provádí také jen místně. „My sami si vyrábíme zkrápěnou sůl, která je šetrnější a ekologičtější. Lidé se zbytečně obávají toho, že by sůl mohla zeleň poškodit,“ dodává ředitel technických služeb Karviná Josef Mertl.

Havířov žádný z chodníků posolený nemá, ve městě je tento způsob posypu zakázán. „Používáme štěrk, kamení a jiné pevné materiály. Posyp solí bychom použili pouze ve výjimečném případě, zatím však taková situace nenastala,“ řekl ředitel Technických služeb Havířov Ludvík Martinek.