„Ocenil bych, kdyby se naši zákonodárci zabývali raději novelou sociálního zákona, jehož znění způsobuje nekontrolovatelný obchod s chudobou, je absolutně demotivující pro lidi a jejich snahu hledat si zaměstnaní. Tito lidé pak většinou zneužívají dávkový sytém, nepracují a dopouštějí se jednotlivých přestupků. Zvýšení této hranice jen rozšíří pole jejich působnosti,“ uvádí například primátor Karviné Jan Wolf.

Navýšení navrhl někdo, kdo si vůbec nezjistil skutečný stav na českých úřadech. Tak to z vlastní praxe hodnotí vedoucí přestupkového oddělení třineckého magistrátu Ewa Sniegonová. „Za současného stavu by to na úseku přestupků způsobilo kolaps. Obce na toto nejsou připraveny personálně ani materiálně,“ podotýká.

Podobně kriticky vidí návrh také v Orlové. „Je zde reálný předpoklad, že dojde k navýšení počtu majetkových přestupků, což samozřejmě ovlivní náročnost administrativy,“ uvedl orlovský starosta Miroslav Chlubna.

Bohumínští na to říkají, že městům stejně nezbude, než se případné nové situaci přizpůsobit. „O přestupek nepůjde například v případě kapsářů, nebo když se pachatel někam vloupá, nebo někoho přepadne. To je to trestný čin bez ohledu na výši částky, kterou ukradne,“ podotýká tamní mluvčí Lucie Balcarová. „Stát si tím ulehčí práci a přehodí ji na obce. Změna je ale pochopitelná, jsme na jiné cenové hladině než v minulosti. Obce i tuto změnu opět přežijí, ostatně, nic jiného nám nezbývá. Rozhodně to ale není hlavní problém, který nám stát způsobuje,“ doplnil pak bohumínský starosta a senátor Petr Vícha.

A dotčená ministerstva? Například ministerstvo spravedlnosti návrh podporuje, upozorňuje, že k podobné změně došlo v Česku naposledy k 1. lednu 2002 a nové navýšení by tak lépe odpovídalo současnému ekonomickému prostředí. „Dochází k postupné kriminalizaci bagatelních jednání, která dříve byla „pouze“ přestupkem proti majetku. Tím dochází ke zbytečné kriminalizaci osob a k zátěži orgánů činných v trestním řízení,“ vysvětluje daný postoj mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.

Jinak to vidí ministerstvo vnitra. „Současná praxe ukazuje, že bagatelní trestná činnost se řeší především ve zkráceném řízení, které je často rychlejším prostředkem k dosažení nápravy než řešení v řízení o přestupku. Ministerstvo vnitra pak z důvodů negativních dopadů návrhu na zatížení obcí zastává k návrhu negativní stanovisko,“ doplnil Adam Rözler z tiskového oddělení ministerstva vnitra.