Od raného dětství ho fascinoval veškerý společenský hmyz. Ve třech letech prý kvůli mravencům utekl rodičům z domu. „Na procházce mi tehdy táta ukazoval mravenčí cestičku. Když jsme se vrátili domů, zdrhnul jsem ze zahrady. Rodiče mě hledali celé odpoledne, a pak si vzpomněli, že mě mravenci tak zaujali, že bych mohl být právě tam. Když přišli byl jsem prý na kolenou a sledoval jsem mravenčí karavany, jak chodí sem i tam. Od té doby mi láska ke společenskému hmyzu zůstala,“ říká odborník na blanokřídlý hmyz.

Není vosa jako vosa

Za svůj profesní i soukromý život se věnoval nejen vosám, ale i sršňům nebo čmelákům. „Lidé si myslí, že vosy jsou neužitečným a hlavně otravným hmyzem. Když se jim ale člověk začne věnovat, zjistí, že není vosa jako vosa a že se každý druh chová jinak,“ vysvětluje Luděk Šulda.

Termiti jako nestarší společenský hmyz:

Zdroj: Youtube

„Kromě toho, že jsou létající predátoři fascinující, jsou také prospěšní. Mnoho lidí to ale neví. Vosy loví drobné škůdce, a tím chrání vegetaci. Z 90 procent je jejich cílem dvoukřídlých hmyz, jako jsou mouchy či komáři. Nepohrdnou ale ani mšicemi, housenkami a vším, co pro ně má optimální velikost. Co vose přijde pod zrak, to uloví,“ dodává odborník.

Sršni cílí na větší kořist

Sršeň podle něj potřebuje výrazně větší kořist. Malé mouchy, komáři a klíšťata je nechávají chladnými. „Nejsou pro ně soustem, orientují se spíše na hmyz o velikosti vosy nebo včely. Tím samozřejmě zase redukuje jejich stavy a přispívají k tomu, aby se nepřemnožily,“ uvádí chovatel.

Čmelákova taktika proti agresivním sršňím ohromila vědce. Ilustrační snímek
Neuvěřitelná obrana: Čmeláci proti agresivním sršním bojují šokujícím manévrem

Výkon vosího hnízda je prý neuvěřitelný. „U vos obecných neboli útočných, kde je dva až pět tisíc jedinců v hnízdě, jde o zhruba 20 tisíc kusů hmyzu za hodinu. Lidé hlava nehlava chrání vlaštovky a libují si, že chytají mouchy. S vosím hnízdem se vůbec nedají srovnávat,“ konstatuje.

Vosy jsou i prospěšné

Vosy ale údajně pomáhají také při opylování. Dospělý jedinec totiž pro svoji aktivitu potřebuje cukr a hmyz loví jen pro larvy. Takže nektar z květů je pro ně důležitý. „Dlouhohlavé vosy, které jsou u nás nejvíce likvidované, protože hnízdí v půdě, na potraviny a ovoce nikdy nelétají. Navštěvují drobné kvítky, které neopilují včely ani čmeláci, protože se do nich nedostanou,“ vysvětluje.

Včela medonosná totiž opyluje monokultury, kde roste velké množství květů jednoho druhu.

„V tom je opravdu nezastupitelná. Předá si v úlu informaci o místě a všechny včely poté létají a opylují daný strom nebo jedno pole. Čmeláci a vosy vezmou tu kvítek a tam kvítek a dělají krajinu pestřejší,“ popisuje oborník.


Nahrává se anketa ...

Jak chovat vosy

Chov vos je v podstatě nenáročný a velmi jednoduchý: „Postavíte budku, jako se staví pro ptáky. Musíte do ní ale udělat menší otvor, aby jím neprolezla třeba sýkorka. Umístíte ji někde, kde na ní nebude svítit příliš slunce, aby se vosy neupekly. Ideálním místem je nevyužívaný kout zahrady. Vosy totiž v lidech budí strach, ačkoliv útočí pouze při obraně. Navíc nemají rády hluk a provoz okolo hnízda. Královna prohledávající štěrbiny si zpravidla hnízdo sama najde.“

Sršeň asijská
Černé scénáře se naplnily. Do Česka už dorazila sršeň zabiják

Vosám podle Šuldy můžete dopřát i příkrmy ve formě cukříků. „Já jim dopřávám teprve tehdy, když je nedostatek medovice, což se děje například po prudkých deštích. Bez cukru může hnízdo rychle zkolabovat,“ radí.