Český fousek, český teriér, československý vlčák, pražský krysařík, chodský pes. Kdyby se události 20. století, zejména ty mezi lety 1933 až 1945 odehrávaly jinak nebo vůbec, možná mohl seznam národních plemen doplnit i alpský brakýř jezevčíkovitý.
A co má pes, jehož název odkazuje na evropské pohoří, společného s Českem? Ještě na začátku 70. let zmíněného století se totiž toto plemeno nazývalo Alpine-Erzgebirgs-Dachsbracke – Alpsko-Krušnohorská braka. „Právě oblast Krušných hor, jak na české, tak na německé straně, byla historicky jeho nejsilnější chovatelskou základnou,“ vysvětlil předseda Klubu chovatelů alpského brakýře jezevčíkovitého Aleš Doležal.
Pro psa může být střet s divočákem nebezpečný. Proč?
Poznamenal, že nejstarší historie vzniku plemene není dokonale známa. „První zmínky o robustním nízkonohém honiči, dochované ze 17. století, pocházejí jak z drsných horských poloh na Šumavě a z podhůří Alp, tak právě a především z Krušnohoří,“ doplnil.
Jsou inteligentní a přátelští
Zmínky o chovatelství v Krušnohoří dokládají dobové publikace. Například encyklopedie Unsere Hunde. Ein Lehr- und Handbuch für Züchter z roku 1902. Její autor si všímá toho, s čím bojují i dnešní chovatelé – že je braka kvůli své stavbě těla, kdy poměr mezi výškou v kohoutku a délkou těla činí 2:3, často zaměňována za jezevčíka.
„V Krušnohoří se vyskytuje další plemeno malých brakýřů, kteří byli podle mého názoru nesprávně zařazeni do kategorie jezevčíkovitých. Tyto psy jsem viděl a musím otevřeně přiznat, že jsem marně hledal jakoukoli podobnost s jezevčíky. Mají nohy vyšší, rovnější a silněji stavěné než u jezevčíků. Mají inteligentní, pozorný a přátelsky vážný výraz,“ popsal autor.
Česko má sedm národních plemen psů. Jaká to jsou?
V seznamu encyklopedie jmenuje i chovatele, výslovně zmiňuje zejména ty z Boleboře u Jirkova či Horní Vsi u Chomutova.
Braky chovali i myslivci pro revíry zámku Červený Hrádek, jak dokládá publikace Heimatkunde des Bezirkes Komotau z roku 1928. A to v článku o lovu kapitálních jelenů. „K dosledům jsou obvykle využívány braky,“ stojí v něm.
S odsunem mizí i chov
Mezinárodní kynologická federace (FCI) o historii alpských brakýřů neboli brak vede informace, že korunní princ rakouského mocnářství Rudolf Habsburský nařídil v letech 1881 až 1885 zařadit alpsko-krušnohorské braky na lovecké cesty do Turecka a Egypta. Sláva plemene v Krušných horách i zbytku Československa ale zanikla s odchodem původního obyvatelstva po roce 1945.
V roce 1975 Rakousko u FCI prosadilo, aby bylo uznáno jako země původu a alpský brakýř se stal rakouským národním plemenem. V Československu se podařilo plemeno obnovit zejména díky chovateli Gustavu Kořínkovi, kterému se podařilo v 70. letech získat chovné psy ze zahraničí. Dnes se braka vrací zpět na výsluní, zejména jako specialista na lov černé zvěře.
Mezinárodní klání v Krušných horách:
- Alpské braky z různých zemí Evropy se utkají od 17. do 19. listopadu na mezinárodní soutěži O pohár Gustava Kořínka.
- Přijedou psi z Česka, Slovenska, Německa, Rakouska, Švýcarska a Švédska.
- Prokáží schopnosti práce na černé zvěři při lovu i dosledech.
- Letos se jedná o 18. ročník soutěže, ve které se v pořádání obrok střídají s českým Klubem chovatelů alpského brakýře jezevčíkovitého kolegové ze slovenského klubu.
- Místem konání je honitba Lesů Jezeří, společenské centrum pak v Horském hotelu Lesná v Nové Vsi v Horách.