Nejsou to vlastně chrousti, ale jejich blízký příbuzný chroustek letní. Letecká přehlídka, kterou chroustek demonstruje své početní stavy, je prostě fascinující. Odehrává se jen jednou denně, a většinou trvá necelou hodinu.

Nemotorní chroustci do všeho naráží a usedají kam se dá. Třeba do vlasů. Chlupaté tělo chroustků, nohy s háčky, rýhované krovky a vějířovitá tykadla poskytnou zajímavé hmatové zážitky, když vám třeba vletí za límec nebo do výstřihu.

Broukoviště
Postavte spolu ježkoviště nebo sluneční past

Pro kočky a psy je srážení chroustů za letu vítaná hra a rozptýlení. V některých regionech si vysloužil přezdívku bombarďák.

Škodí, ale jen umírněně

Chroustek je doma v listnatých lesích, na loukách i v zahradách. Na Krnovsku a Osoblažsku jsou rojení chroustků běžná, ale takové množství jako v posledních letech nikdo nepamatuje. Příčinou mohou být signálem klimatických změn nebo reakcí na změny v zemědělství.

Ke sledování populace komárů slouží hygienikům speciální pasti. Okřídlený hmyz chytají na Břeclavsku v lužních lesích či na březích rybníka v rákosí. Oldřich Šebesta je komárologem už zhruba dvacet let.
Komárolog: Na odražení kalamity máte pár dní. Tygří druh přivážejí i dovolenkáři

Všežravý chroustek je sice z pohledu zahradníků a lesníků škůdce, ale populaci přirozeně korigují predátoři jako ježci, ptáci, střevlíci nebo krtci. Dospělý chroust i chroustek sice žijí jen několik letních dnů až týdnů, ale před tím strávili asi tři roky vrtáním v hlíně jako ponravy. Ty okusují kořínky stromů, ale rozsáhlejší škody většinou nezpůsobí. Nejsou specializovaní na monokultury hospodářských rostlin, takže zahradníci i sadaři znají daleko nebezpečnější hmyzí škůdce.

Po západu slunce začíná rojení chroustků letních, 14. července 2021.Po západu slunce začíná rojení chroustků letních, 14. července 2021.Zdroj: Deník/František Kuba

Recept na českou chroustí polévku

Naše babičky chroustky sbíraly, aby je předhodily slepicím a ušetřily za zrní. Chrousti jsou jedním z mála hmyzích druhů, které našly uplatnění v tradiční české kuchyni.

V roce 1937 vydala kuchařka Luisa Ondráčková knihu receptů, ve které nechybí ani návod na českou chroustovou polévku. Když jsou chrousti dostatečně provaření s kořenovou zeleninou a kmínem, vývar se scedí a polévka se dokončí zelenou petrželí, vejcem a smetanou. Naproti tomu například ve francouzské kuchyni se konzumuje nejen chroustí vývar, ale také samotní chrousti zbavení krovek a nožiček.